Terénní výzkumy

Jihočeské muzeumOdborná pracovištěArcheologické odděleníTerénní výzkumy

Terénní výzkumy

Terénní výzkumy tvoří těžiště práce archeologického oddělení. Od roku 1993 jsme realizovali více než 400 archeologických výzkumů, z toho plná třetina byly výzkumy provedené formou plošného odkryvu. Výsledky archeologických výzkumů jsou pravidelně publikovány ve specializovaných časopisech a informujeme Vás o nich také prostřednictvím denního tisku, televizního zpravodajství a na pravidelných zasedáních jihočeské pobočky ČAS.

Z významnějších archeologických výzkumů, provedených Jihočeským muzeem v roce 2013, lze uvést:

- Rovná, knížecí mohyla
- Borek a Úsilné, dálnice D3
- Bošilec, depot mincí
- Pištín, středověká kovárna
- Č. Budějovice, synagoga

Rovná (okr. Strakonice), knížecí mohyla

Pokračování výzkumu narušené knížecí mohyly z doby halštatské (Ha D2/3, cca 6. století př. n. l.). V roce 2012 se Jihočeské muzeum zapojilo do projektu, jehož nositelem je Archeologický ústav AV ČR v Praze, v. v. i., pod názvem „Pohřební monumenty společenských elit doby železné. Dokumentace a konzervace mizejících movitých a nemovitých archeologických památek v jižních Čechách“. Stěžejní část tříletého projektu byla věnována dokumentaci a reviznímu odkryvu narušené mohyly u Rovné na Strakonicku. Mohyla v Rovné byla objevena a zároveň téměř zahlazena již v roce 1860 v souvislosti s plánovanou stavbou hájenky. O znovuobjevení mohyly se v r. 2009 zasloužili amatérští nálezci, kteří zde objevili celkem 5 unikátních bronzových nádob (mísa s perlovým okrajem, 2 cisty, rýnská situla, kotel se železnými atašemi a závěsnými kruhy), které se následně podařilo získat do archeologické sbírky Jihočeského muzea. Tento výjimečný nález pak podnítil zařazení lokality do výše uvedeného projektu.

První etapa výzkumu proběhla v červenci až září roku 2012, druhá pak v červenci r. 2013. Během plošného odkryvu byla odhalena celokamenná konstrukce mohyly a dřevěná pohřební komora na původní úrovni terénu o téměř čtvercovém půdorysu s rozměry 6,2 x 6,1 m. Uvnitř hrobové komory se nacházelo množství unikátních nálezů, vedle uvedených 5 bronzových nádob i např. skupina keramických nádob, bohatě zdobená toaletní souprava (lžička do uší, pinzeta, scalptorium), zbytky dvoukolového vozu s parohovým obložením, dvě bohatě zdobené bronzové spony aj. Při západní stěně hrobové komory se nacházely kosti 2 lidí, při východní stěně ležely kosti končetin a žebra telete, identifikovány byly také kosti ovce nebo kozy. Dno hrobové komory v západní části narušil sekundární zásah, který je nálezy keramiky datovaný do pozdní doby laténské. Odkrytá nálezová situace je velmi unikátní a v době železné nemá v Evropě odpovídající paralely.

Fotogalerie >>

<< na začátek stránky

Borek a Úsilné (okr. Č. Budějovice), dálnice D3

Na základě písemné objednávky byl v měsících leden až říjen 2013 proveden předstihový archeologický výzkum v trase budoucí dálnice D3, úsek 0309/III. Vzhledem k rozsahu celé budoucí stavby a archeologickému potenciálu daného území byla archeologickému výzkumu věnována mimořádná pozornost. Aplikovány tak byly všechny potřebné archeologické postupy, stejně jako byla realizována spolupráce s řadou dalších specialistů. Povrchovými sběry na výše uvedených polohách byl získán soubor keramických zlomků z časového období od pozdního středověku do novověku, tj. z období cca 15. – 18. století. Vyhodnocením lidarových snímků bylo zjištěno, že se v tomto úseku budoucí dálnice nenacházejí žádné archeologické nemovité památky s výjimkou jedné úvozové cesty, přeměněné dnes na turistickou cestu. Vybrané úseky trasy budoucí dálnice byly podrobeny průzkumu detektoru kovů, jehož výsledkem byly nálezy železných předmětů středověkého a novověkého stáří (hrot střely do kuše, zlomky podkov, železný klíč, ostruhy, nože, hřebíky, různá kování) obvyklých při průzkumu starých komunikací (např. Zlaté stezky), které ukazují na dopravu, používání koňské síly a ozbrojený doprovod. Provedená sondáž nezachytila ani v místě jejich kumulace žádné původní archeologické situace (objekty, vrstvy apod.). Tento výsledek potvrzuje i výsledek fosfátové analýzy, která ukazuje, že chudá a písčitá půda s nedostatkem fosforu a vápníku nebyla v pravěku vhodná k obdělávání. Vybagrované půdní sondy v okolí anomálie A1 ukázaly, že anomálie je geologického původu. I fosfátově je toto místo negativní, což vylučuje pravěké osídlení. Tato zjištění ukazují na zemědělsky málo vhodnou půdu pro pravěké osídlení. Tomu odpovídá i absence archeologických objektů uvedeného stáří. Výsledkem pylových analýz však bylo zjištění především žita setého a dalších lidských indikátorů, ukazujících zemědělskou aktivitu v období středověku a novověku. Přesnější dataci uvedených zemědělských aktivit v tomto prostoru umožní výsledky radiokarbonového datování, které v době psaní této zprávy nebyly ještě k dispozici (analýzy byly zadány do laboratoře v Georgii, USA). Po studiu historických pramenů, souvisejících s těžbou stříbra v tzv. rudolfovském rudním revíru byl proveden geofyzikální průzkum, který lokalizoval tzv. dědičnou štolu sv. Eliáše. Ta bude předmětem samostatného výzkumu v roce 2014.

Fotogalerie >>

<< na začátek stránky

Bošilec (okr. Č. Budějovice), depot mincí

Obec Bošilec se nachází asi 6 km jihozápadně od Veselí nad Lužnicí, mezi rybníky Horusický a Bošilecký. Nejvýraznější dominantou obce je kostel sv. Martina, ve kterém se nachází další významná movitá památka – rokoková kazatelna v podobě velryby, přenesená ze zrušeného kostela sv. Barbory v Třeboni. Dějiny obce Bošilec jsou spojeny s Vítkovci, Rožmberky a Schwarzenberky. Nejstarší písemná zpráva není přesně známa, pochází až z 2. poloviny 14. století, ale při rekonstrukci v kostele sv. Martina byl nalezen letopočet 1210.  Podle zpráv z písemných pramenů se kostel na počátku 15. století skládal z dnešního presbytáře, ke kterému přiléhala kaple, dnešní sakristie. Na konci 15. století byla ke kostelu přistavěna hlavní loď. Na konci 16. století byl kostel bohatý, ale jeho veškeré vybavení vzalo za své při vyplenění kostela v době třicetileté války. Poslední stavební úpravy pochází z 1. poloviny 19. století, kdy byla v západním průčelí kostela vybudována věž, a to snad na místě původní zvonice z počátku 17. století. V bezprostředním okolí kostela se rozprostírá hřbitov a na severozápadním okraji obce v těsné blízkosti kostela pak byla vybudována barokní fara. Archeologický výzkum byl realizován v rámci rekonstrukce interiéru kostela sv. Martina. Součástí archeologických prací bylo i měření elektoodporovou metodou a vysokofrekvenční kapacitní měření, které prováděl Antonín Majer, a které bylo použito z důvodu minimálního zásahu do stávajících podlah, které nebyly nijak zasaženy rekonstrukcí. Plocha interiéru kostela sv. Martina, která byla poškozena výkopem pro odvlhčení zdiva, byla zkoumána archeologickými sondami. Celkem byly otevřeny 4 sondy, které byly vybírány na podloží nebo do hloubky zásahu stavby. Kromě řady pohřbů byly v jednotlivých sondách nalezeny terakotové zdobené dlaždice z původních úrovní podlah, kamenné architektonické prvky jako předzáklady zdiva kostela a kovové předměty v podobě jednotlivých mincí, hřebů z rakví nebo osobního šperku (medailony) z hrobů, součásti oděvů (knoflíky, přezky).  Po provedení sondáže v interiéru kostela byl již sledován výkop pro odvlhčení zdiva kostela. V jižní části presbytáře ve vzdálenosti 355 cm od Vítězného oblouku byl pracovníkem stavební firmy Milošem Křížem nalezen depot mincí uložený v rozpadlé keramické nádobě. Nálezce ponechal nález na místě a přivolal archeology Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, kteří nález zdokumentovali, zaměřili a odborně vyzvedli i s blokem okolní zeminy. Depot byl na konzervátorském pracovišti roztříděn – v menší hrncovité nádobě bylo uloženo kolem 780 stříbrných mincí, které při předběžném ohledání pocházely z období třicetileté války. V současné době se depot zpracovává v konzervátorské dílně Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a po odborném zpracování bude depot stříbrných mincí nalezený v presbytáři kostela s. Martina v Bošilci vystaven ve stálé expozici Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

Fotogalerie >>

<< na začátek stránky

Pištín (okr. Č. Budějovice), středověká kovárna

Nejstarší písemná zmínka o vsi Pištíně pochází z roku 1261, kdy je vzpomínána jako farní osada. V obci se nachází kostel sv. Vavřince, původně pozdně románský, přestavěný v 1. polovině 14. století.  Na severovýchodním okraji obce probíhala stavba betonárny, která představovala výraznější skrývky zeminy.  Po prohlídce sledované lokality bylo začištěno celkem 10 sídlištních objektů v bezprostřední blízkosti již vyhloubeného sila na cement.  Z objektů bylo vyzvednuto velké množství keramických zlomků, které bylo možné datovat do 12. až 13. století a značné množství železářské strusky.  Na sledované ploše bylo tedy celkem odkryto a zdokumentováno 9 sídlištních objektů, přičemž objekt 1/2013 bylo možné ještě před zpracováním identifikovat jako středověkou kovárnu a zbývající část, včetně kůlových jamek, jako součást tohoto sídelního areálu, který tvořil zázemí této kovárny. Výjimkami byly objekty 7 a 8, u kterých bylo prověřeno, že se jedná o novověké zásahy do terénu, v jednom případě o meliorační rýhu a v druhém případě o pouhé roznesení ornice v ploše stavby. V současné době je tento záchranný archeologický výzkum zpracováván a nálezy jsou uloženy k dalšímu konzervování v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích na archeologickém pracovišti.

Fotogalerie >>

<< na začátek stránky

České Budějovice, synagoga

Archeologické oddělení Jihočeského muzea v Českých Budějovicích v loňském roce realizovalo záchranný archeologický výzkum bývalé synagogy zbořené v roce 1942. Tato stavba byla postavena v místě bývalého Krumlovského rybníka v letech 1887 až 1888 v ulici F. A. Gerstnera, dnes vedle vazební věznice v Českých Budějovicích. Stavba s dvěma věžemi v západním průčelí byla původně dlouhá 26 metrů a široká 11 metrů a představovala ji trojlodní bazilika vystavěná z červených neomítaných cihel, uvnitř byly cihly žluté. Synagoga byla vyhozena do vzduchu a zbořena na rozkaz německého vládního komisaře 5. července 1942. Při archeologickém výzkumu před stavbou parkovacího domu, která se však pozůstatků synagogy nijak výrazně nedotkla, byla nejprve geofyzikálním měřením, které provedl geofyzik Antonín Majer, zjištěna přítomnost a průběh pozůstatků zdiva stavby. Poté byla vytyčena zjišťovací archeologická sonda, která pod několika vrstvami navážek na vyrovnání terénu odkryla původní terén, do kterého byly vyhloubeny základy pro stavbu a zdivo synagogy.  V půdorysu sondy bylo zachyceno cihlové zdivo severozápadního nároží synagogy. Kromě toho byla ze stavební suti vyzvednuta řada nálezů – barevné cihly, ze kterých byla synagoga vystavěna, pálená střešní krytina, několik dlaždic z interiéru, kovové prvky stavby, jako jsou různé hřeby a skoby a drobné zlomky novověké keramiky.  Za nové zjištění lze považovat fakt, že v době poboření a likvidace synagogy byla stavba nejenom vyhozena do vzduchu, ale zřejmě i zapálena, neboť došlo ve stavební suti k nálezu přepálené popelové vrstvy.  Sonda byla dokumentována a opět geofyzikálním měřením byl zjištěn přesný průběh zdiva tak, aby pozůstatky synagogy nebyly porušeny stavbou parkovacího domu a zároveň byl zjištěn stav a množství dochovaného zdiva této stavby.

Fotogalerie >>

<< na začátek stránky

 

Sdílet na FacebookSdílet na Google+Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

Otevírací
doba
Vstupné

Dnes (Neděle)

Dopoledne 9.00 - 12.00
Odpoledne 12.00 - 17.30

Zítra (Pondělí)

zavřeno

Celá otevírací doba

Kalendář akcí

Nejbližší akce

29.7.2017

Sto dukátů aneb šlechtická láska - divadelní představení

Památník Jana Žižky z Trocnova
9.9.2017

TROCNOVSKÉ SLAVNOSTI 2017

Památník Jana Žižky z Trocnova