06. 06. 2008 - 06. 06. 2020
stálá expozice
Bašta C, Tvrz Žumberk u Nových Hradů
Úředník rožmberský
Expozice o vzestupu a pádu rožmberského úředníka
Jaký byl život úředníka v jižních Čechách, krásném prostředí novohradského dominia v období 16. století?
Přímo tady, v areálu bašty žumberské tvrze, žil a pracoval Theobald Hock, jeden z protagonistů našeho pojednání. Z nedalekých Ledenic pocházel Jan Ledenický, další postava našeho příběhu. A konečně, Jakub Krčin, který měl k zdejšímu prostředí rovněž velice blízko.
Vždyť Krčin zde v okolí zakládal rybníky a dohlížel na hospodářský chod novohradského velkostatku.
Příběh o zpronevěře peněz, jejich výměně za písek, dluzích, majetkových převodech, ale také o lásce přibližuje a ilustruje nejen dobové poměry na konci 16. století. Dále také představuje dosud méně známé osoby a děje z bohaté historie jižních Čech.
Byrokracie na rožmberském dominiu na konci 16. století byla pozoruhodnou skupinou, kterou tvořili vesměs poddaní. Úřednický aparát Rožmberků ovlivňoval vrchnostenskou ekonomiku, finance, komunikaci s obyvatelstvem a mnohdy také způsoby velmožské reprezentace.
Z dochovaných pramenů víme, že se tehdejší úředníci projevovali jako agresivní síla, která disponovala nezanedbatelnou (pravo)mocí.
Mnozí z nich často ovlivňovali a dle své vůle pozměňovali důležité hospodářské výsledky vrchnostenského podnikání na velkostatcích.
Věčný nedostatek finanční hotovosti v pokladnách vrchnosti nebyl a ani nemohl být způsoben nutnými a vysokými požadavky na aristokratickou reprezentaci. Ve skutečnosti měli na tomto stavu významný podíl právě vladařovi „manažeři" - úředníci.
Jakub Krčin nechal roku 1578 zřídit buchhalterii čili účtárnu, díky čemuž mohl vladař kontrolovat všechny své úředníky.
Ve své zprávě Vilémovi z Rožmberka Jakub Krčin o své práci samopochvalně napsal:
"Vopravdu bychom s nimi (úředníky) málo nahospodařili...
Zdá se mi, že prve dosti zahalečů při dvoře
Vaší Milosti, a co víceji bývá písařů, tím
nechutěji počtové se vyřizují.
Léta Páně 1584."
Na každém panství působil na nejvlivnějším postu hejtman nebo purkrabí, finance spravoval důchodní písař, obilní a mlýnskou agendu obhospodařoval obroční písař, výrobní činnost panského pivovaru a rozvoz piva do krčem organizoval písař pivovarní.
Nejmenší správní jednotkou na panství bývaly tradiční rychty, které sdružovaly zpravidla několik vesnic v čele s rychtářem, v jehož rukou se soustřeďovala nejnižší soudní výkonná moc.
Platy úředníků sice bývaly nízké, ale celkem spolehlivě fungovalo nepsané pravidlo, že úředník žije především z různých úplatků, machinací a zpronevěr svěřeného majetku. Z pramenů můžeme usuzovat, že to byla praxe poměrně výhodná.
Kancelář v 16. století Ukázka z expozice
