Program pro znevýhodněné návštěvníky Facebook Twitter Instagram

Stálá expozice - Příběh města

Expozice s názvem Příběh města je věnována historii města České Budějovice. Můžete se těšit na prohlídku zajímavých artefaktů, které nejen dokládají historické události od založení města, ale svým významem přesahují rámec jihočeského a dokonce i českého regionu.

<---->

 

Vážení návštěvníci, dovolujeme si Vás upozornit na nově dostupnou službu ve stálé expozici Příběh města Českých Budějovic - audioguidy. Záměrem audioprůvodců je poutavě přiblížit nové zajímavosti z historie daných exponátů (jejich původ, využití atd.), ale i méně známé informace z dějin města a to nejen zahraničním návštěvníkům, ale i těm českým. Namluvené texty jsou k dispozici v českém, anglickém a německém jazyce. Více informací se dozvíte ZDE.


Mincování v Českých Budějovicích - obnovená část stálé expozice

Obnovená část expozice upozorňuje na jednu z významných epizod v historii města. Výstava přibližuje historii ražby mincí v Č. Budějovicích a její souvislost s dolováním stříbra v rudolfovském důlním revíru. Vedle ražeb královské mincovny z let 1569 – 1611 ze zlatníkového a tolarového období zde budou i ukázky brakteátů z 2. poloviny 13. století, kdy byly v Budějovicích s největší pravděpodobností mince raženy také.

V letech 1569 – 1611 fungovala v Českých Budějovicích královská mincovna. Na příkaz panovníka a pod dohledem královských mincmistrů byly v dnešním dominikánském klášteře na Piaristickém náměstí raženy oběžné stříbrné mince – zlatníky, krejcary a jejich díly. Stříbro dodávaly prosperující rudolfovské doly; byli to právě rudolfovští těžaři, kteří několikrát upozorňovali na nebezpečné převážení stříbra do Prahy a žádali o zřízení mincovny v blízkosti dolů. Českobudějovická mincovna razila kvalitní stříbrné mince po 42 let, počátkem 17. století však začala produkce rudolfovských dolů znatelně slábnout a po zatopení štol byla těžba ukončena. Spolu s doly zanikla také mincovna.

Některé nálezy vrcholně středověkých mincovních depotů však naznačují, že v Budějovicích se mince razily již za vlády Přemysla Otakara II. v druhé polovině 13. století. Existence mincovny není spolehlivě doložena, nálezy souborů téměř identických brakteátů, které jsou v expozici také vystaveny, však tuto hypotézu podporují. Kromě nich si návštěvníci mohou prohlédnout i několik dalších mincovních depotů, nalezených v okolí Českých Budějovic.


Městský znak - obměněná část stálé expozice (od 11. 5. 2021)

Obměněná část stálé expozice zachycuje historický vývoj budějovického městského znaku, který je jeden z nejstarších v Čechách, od počátků jeho užívání ve středověku do současnosti.

Představeny jsou předměty z muzejních sbírek, které názorně ukazují jeho proměny a polepšování, prezentována jsou například nejstarší pečetidla města. Mnohé návštěvníky jistě překvapí rozmanitost použití znaku nejen v městské správě, ale i výtvarném umění, spotřebním zboží nebo symbolice místních podniků a organizací.

Městský znak Českých Budějovic prošel za více než 755 let existence města několika proměnami, z nich ovšem pouze tři byly provedeny se schválením panovníka/státu. Znak Budějovic vycházel z pečetního znamení. Motiv věží a lva, který je na něm od počátku, je obecný, objevuje se u mnoha českých měst, pravděpodobně vychází z obrazu na tehdejších mincích, tzv. brakteátech. Věž je obecným symbolem moci, ne vždy bylo město užívající tento motiv opevněné. Český lev označuje město královské a vyjadřuje sounáležitost s panovníkem.


EXPOZICE PŘÍBĚH MĚSTA ČESKÝCH BUDĚJOVIC

O Českých Budějovicích bylo napsáno mnoho knih, odborných historických pojednání, článků. Je to samozřejmé, neboť se jedná o jedno z největších českých měst, je přirozeným centrem regionu a jeho historie je barvitá, dramatická, plná událostí. 

Ve třech sálech se návštěvník seznámí pomocí artefaktů, ale i díky možnostem, které nám dovoluje moderní technika, s historií města. Samotná expozice se připravovala mnoho let, podílelo se na ní mnoho odborníků, nejenom z muzea, ale i z ostatních vědomostních institucí – Státního okresního archivu, Jihočeské univerzity, Akademie věd a Národního památkového ústavu.

Odborný tým byl postaven před nelehký úkol – vměstnat dlouhý příběh města, který zdaleka nezačíná až rokem 1265, do pouhých třech sálů. Tyto prostory budou totiž v budoucnu obklopeny dalšími expozičními celky. Své místo zde musely tedy najít předměty dokladující příběh místa a města od doby několik tisíc let před naším letopočtem, až do druhé poloviny 20. století.

Tento značný časový rozsah s sebou nese mnoho úskalí. Odborný tým musel vybírat z historie města to nejdůležitější, musel se „dopouštět“ mnoha zjednodušení a musel si být vědom toho, že bude vystaven tvrdé kritice návštěvnického vkusu. Najde se samozřejmě mnoho lidí, kteří řeknou, co všechno v expozici chybí, co by tam mělo být obsaženo. Tyto podněty však odborný tým bude vyhodnocovat a stanou se jistě podkladem pro následné výstavy či konference.

Návštěvník bude mít možnost vidět v expozici i takové předměty, jako je například středověká zdobená gotická podlaha z kostela sv. Mikuláše, která bude veřejnosti představena úplně poprvé. Řada exponátů z období gotiky, renesance a baroka bude vystavena vůbec poprvé, přičemž vysloveně unikátní je oddíl věnovaný židovské komunitě ve městě. Exponáty sice nejsou instalovány na velkém prostoru, významem však přesahují rámec jihočeského a českého regionu. Opravdové „špeky“ pak návštěvníci spatří v Kabinetu umění, v němž se budou vybrané exponáty postupně obměňovat. Pro zahájení expozice vylo vybráno období gotiky. Tím se muzeum přihlásilo k projektu „Jižní Čechy husitské“ a zároveň předznamenalo tímto souborem i významné výročí příštího roku, které je spojeno s postavou Karla IV. Za období 19. a 20. století si pak budou moci návštěvníci expozice – a je to taková lahůdka připravená zejména pro „Budějovičáky křtěné Vltavou a Malší“ – porovnat, jak vypadaly některé partie města, které dnes „již zavál čas“.

Odborný tým, který pracoval pod vedením Jiřího Petráše, historika Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, sestával z Nory Jelínkové, kunsthistoričky muzea, Zuzany Thomové, archeoložky muzea, Leoše Nikrmajera, historika muzea, Petry Prokopcové, kurátorky divadelního fondu  a  týmu pracovníků z oddělení společenských věd. Dále byli jeho členy Daniel Kovář a Jiří Cukr ze Státního okresního archivu v Českých Budějovicích, Jiří Dvořák z Jihočeské univerzity, Roman Lavička z Národního památkového ústavu České Budějovice a Tomáš Sterneck z Historického ústavu Akademie věd České republiky.

Přípravné a instalační práce pak probíhaly pod vedením Nory Jelínkové, výborná byla spolupráce s architektkou projektu Milenou Beneš a výtvarným ateliérem EM Grafika pod vedením Emy Majerové. Digitální techniku měl na starosti odborný pracovník muzea Martin Dvořák.   

Jiří Petráš

 

Sdílet na FacebookSdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

Dnes (Pátek)

Dopoledne 9.00 - 12.00
Odpoledne 12.00 - 17.30

Zítra (Sobota)

9.00 - 12.00
12.00 - 17.30

Celá otevírací doba

Kalendář akcí

Nejbližší akce

2.4.2024

Zbraně a zbroj v pozdním středověku (Petr Turya, Guildam Gladiatorum)

Hlavní budova Jihočeského muzea (Dukelská 1, 370 01 České Budějovice)
 

Pobočky

Historická budova Jihočeského muzea Historická budova Jihočeského muzea Muzeum koněspřežky Muzeum koněspřežky Tvrz Žumberk u Nových Hradů Tvrz Žumberk u Nových Hradů Památník Jana Žižky z Trocnova Památník Jana Žižky z Trocnova