Historie České společnosti entomologické

Spolky a klubyEntomologický klubO násHistorie České společnosti entomologické

Historie České společnosti entomologické

Historie České společnost entomologické převzato se stránek ČSE

Česká společnost entomologická (ČSE) byla založena na popud Františka Klapálka (1863-1919), profesora na karlínském gymnáziu a světového odborníka na řád Trichoptera (chrostíci). Dne 17. ledna 1904 se sešlo 20 českých entomologů, aby připravilo ustavující valnou hromadu a stanovy společnosti. Stanovy byly schváleny c. k. místodržitelstvím již 20. února 1904 výnosem č. 32.920. Ustavující valná hromada byla svolána na 9. března 1904 do zasedací síně Zemědělské rady pro Království české. Na této schůzi byl jednomyslně zvolen první výbor Společnosti ve složení: prof. František Klapálek (předseda), ředitel Napoleon M. Kheil (místopředseda), prof. Emanuel Rádl a odborný učitel Antonín Wimmer (zapisovatelé), císařský rada Ferdinand Veselý (pokladník), prof. Hynek A. Joukl (knihovník) a Josef Černý (kustod). Dále byla zvolena redakční rada časopisu „Acta Societatis Entomologicae Bohemiae“ (Časopis České Společnosti Entomologické) ve složení: František Klapálek, Napoleon M. Kheil, Augustín Kubes, Emanuel Rádl a Antonín Wimmer. V den svého založení měla Společnost celkem 55 členů a úterý bylo stanoveno jako den pravidelných schůzí. Časopis Společnosti, jehož název se v průběhu století vzhledem k různé společensko-politické situaci několikrát změnil, vychází bez přerušení dodnes pod současným názvem „European Journal of Entomology“, formálně ve spolupráci s Entomologickým ústavem AV ČR. Skutečnost je taková, že ČSE funguje spíše již jen jako distributor časopisu a veškeré redakční práce a finance zajišťuje Entomologický ústav. V roce 1965 ČSE začala vydávat interní časopis „Zprávy Československé Společnosti Entomologické“, jehož název byl v roce 1993 změněn na „Klapalekiana“ na počest prvního předsedy a zakladatele ČSE, prof. F. Klapálka. I tento časopis si získal mezinárodní prestiž a je zahrnut do předních referativních periodik, jako jsou „Zoological Records“ a „Entomology Abstracts“. Mezinárodní výměna obou časopisů a sporadické dary členů jsou v současné době jedinými zdroji zahraničních periodik pro knihovnu ČSE. Od samého počátku bojovala Společnost s nedostatkem financí a mohla se spoléhat pouze na členské příspěvky a dary svých členů. Velice zajímavá je první pokladní zpráva z 31. 12. 1904, z níž vyplývá, že příjmy Společnosti činily za první rok existence 641 K 26 hal. (z toho 590 K tvořily členské příspěvky, 50 K dary a 1 K 26 hal. úroky ze Záložny Vinohradské) a výdaje 338 K 70 hal. za tisk časopisu. Kromě úroků ze záložny je taková situace dnes nepředstavitelná. Knihovna Společnosti se díky výměně za časopis společnosti a různým darům rozrůstala poměrně rychle a úspěšně. Již po deseti letech, kdy měla Společnost 138 členů, můžeme se dočíst ve zprávě knihovníka Oldřicha Šustery (prosinec 1913), že časopis je vyměňován s více než stem přírodovědeckých společností a institucí z celého světa, že se knihovna rozrůstá o téměř 500 titulů ročně díky mnoha nezištným darům členů a že se tudíž nedostává místa k jejich uložení. To je ostatně stav setrvalý a naděje na zlepšení není téměř žádná. Stojí za zmínku, že knihovna společnosti byla dlouhá léta umístěna v několika skříních v Akademické kavárně v centru Prahy, kde se také konaly pravidelné úterní schůze společnosti. V roce 1919 získala Společnost díky laskavosti prof. F. Vejdovského místnosti v budově Zoologického ústavu University Karlovy v Praze 2, Ke Karlovu 3, a tím také prostory pro svou knihovnu. Místnosti byly bezplatně zapůjčeny na neomezenou dobu a knihovna se sekretariátem ČSE zde sídlila až do roku 1941. Od roku 1947 byla knihovna a sekretariát umístěny v budově Přírodovědecké fakulty University Karlovy ve Viničné 7, a to až do roku 2004, kdy Společnost dostala z těchto místností od Přírodovědecké fakulty jako „dárek“ ke stému výročí založení výpověď. Od srpna 2004 knihovna a sekretariát sídlí stále na stejné adrese, ale v suterénních, značně stísněných prostorách. Zlaté období své existence prožila ČSE v období mezi oběma světovými válkami. Ekonomická situace v zemi byla dobrá a naše Společnost se nemusela potýkat s výraznými ekonomickými problémy, zvláště díky dotacím Ministerstva zemědělství, Ministerstva školství, četným mecenášům a sponzorským darům, o čemž svědčí zápisy z výborových schůzí z této doby. Časopis společnosti vydávaný v tomto období pod názvem „Acta Societatis Entomologicae Čechoslovenicae“ patřil mezi nejlepší entomologické časopisy na světě a díky výměně tohoto časopisu za zahraniční periodika se knihovna Společnosti rozrostla do impozantních rozměrů. V roce 1921 byl také založen Odbor společnosti pro Moravu a Slezsko, jehož prvním předsedou se stal Antonín Fleischer. Tak byl položen základ jihomoravské pobočky ČSE. Po druhé světové válce se ČSE vrátila ke všem svým meziválečným aktivitám a velice brzy obnovila i mezinárodní kontakty včetně výměny časopisu. Časopis společnosti byl vydáván díky obětavosti členů výboru i během války a patří k několika málo evropským entomologickým časopisům, jejichž kontinuita nebyla nikdy přerušena. V padesátých letech byla Společnost (tehdy již jako Československá společnost entomologická) začleněna do Československé akademie věd, což mělo své výhody i nevýhody. Odpadly finanční starosti, protože veškerá činnost byla financována ČSAV (samozřejmě s pomocí členských příspěvků). Redakce časopisu byla zcela podřízena potřebám Entomologického ústavu ČSAV, což sice znamenalo zajištění vysoké odborné úrovně, ale na druhé straně ČSE ztratila možnost jakkoli do vydávání časopisu zasahovat. Tato skutečnost vedla, jak už bylo řečeno, k založení interního časopisu „Zprávy Československé společnosti entomologické “ v roce 1965 (nyní „Klapalekiana“). V těchto letech nastalo také období silného podceňování zoologické a entomologické taxonomie, jež často vedlo k její záměrné likvidaci ve prospěch tzv. dynamických oborů. Tento neblahý trend bohužel trvá doposud a odrazil se i na mezinárodním renomé české taxonomické entomologie, jejíž úroveň patřila vždy mezi nejvyšší v Evropě. Česká společnost entomologická vždy sdružovala profesionální i amatérské zájemce o studium hmyzu i ostatních členovců. Pomineme-li řadu vynikajících profesionálních entomologů, vychovala naše Společnost i nemálo špičkových amatérských badatelů, kteří patřili a dosud patří mezi světově uznávané specialisty ve svém oboru. Za mnohé již nežijící je nutné jmenovat alespoň L. Heyrovského, R. Schwarze, J. Zavadila, J. Šnofláka, E. Lokaye, J. Krále, A. Jedličku, J. Půlpána a K. Kulta. Amatérská entomologie má v naší zemi hluboké kořeny, jež sahají až do začátku 19. století. Založení ČSE umožnilo těmto badatelům kontakt s profesionálními entomology i přístup k literatuře a srovnávacímu materiálu. Ve vedení ČSE se jako její předsedové vystřídali během jejího stoletého trvání jak amatéři, tak i profesionálové, mezi nimiž byly takové osobnosti jako F. Klapálek, E. Lokay, A. Vimmer, F. Štěrba, O. Šustera, J. Obenberger, V. Balthasar, L. Heyrovský, A. Pfeffer, K. Hůrka a I. Hrdý. V současné době má ČSE statut neziskové společnosti, jejíž činnost se řídí stanovami ČSE, přijatými valným shromážděním. Společnost spolupracuje se všemi entomologickými pracovišti v České republice, s mnoha zahraničními institucemi a s orgány státní ochrany přírody. Má nyní 825 členů. Struktura Společnosti je následující: výbor (předseda, místopředseda, vědecký tajemník, pokladník, knihovník, členové výboru, náhradníci výboru), revizní komise a redakční rada časopisu „Klapalekiana“. Podle stanov ČSE se členy výboru stávají automaticky i předsedové poboček a odborných sekcí. Poboček pracuje pět: jihomoravská, východočeská, západočeská, jihočeská a severočeská. Členové společnosti (čestní, řádní a mimořádní) mají možnost pracovat v osmi odborných sekcích: faunistické, karabidologické, lepidopterologické, arachnologické, v sekci pro výzkum vodních brouků, v sekci pro mandelinkovité a nosatcovité brouky, v sekci experimentální a užité entomologie a v sekci pro práci s mládeží.

Sdílet na FacebookSdílet na Google+Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

Kalendář akcí