Právě rostou: červen 2014

Spolky a klubyMykologický klubAktualityPrávě rostou: červen 2014

Právě rostou: červen 2014

Tři červnové týdny beze srážek zastavily růst většiny běžných hub, typické jedlé druhy vymizely již v polovině měsíce.

Zhruba do poloviny června bylo možné najít hřib dubový (Boletus reticulatus), hřib kovář (Boletus luridiformis) nebo hřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus). Z méně běžných se objevil Boletus mendax (houbaři obvykle nerozlišovaný od kováře či koloděje) a hřib siný (Gyroporus cyanescens), který roste pod buky a borovicemi. Vyznačuje se plodnicemi vybarvenými ve světlých okrových či bělavě krémových odstínech, plstnatým povrchem, výrazným modráním na poškozených místech a třeněm, který je uvnitř rozdělen vatovitými přihrádkami. V jehličnatých lesích se již můžeme setkat i s nejedlým hřibem žlučovým - „hořčákem“ (Tylopilus felleus).

hřib kovář
(Boletus luridiformis)

hřib siný
(Gyroporus cyanescens)

hřib žlučový
(Tylopilus felleus)

Z nejběžnějších holubinek se objevovaly holubinka namodralá (Russula cyanoxantha), jí podobná holubinka sivá (Russula grisea), ve druhé polovině měsíce ještě holubinka mandlová (Russula vesca) a v menší míře holubinka bukovka (Russula heterophylla). Z letních druhů už pod duby vyrostly první plodnice holubinky nazelenalé (Russula virescens) a pod buky vzácná nejedlá holubinka sluneční (Russula solaris).

holubinka sivá
(Russula grisea)

holubinka bukovka
(Russula heterophylla)

holubinky nazelenalá
(Russula virescens)

Z jedovatých stojí za zmínku vláknice Patouillardova neboli začervenalá (Inocybe erubescens). Tato lupenatá houba vyrůstá v jižních Čechách vzácně na stanovištích s výživným substrátem, optimálně v kombinaci s vápencem v podloží. Od májovek, podtrnek a pečárek, s nimiž by snad mohla být zaměněna, ji rozlišíte podle nápadného červenání na otlačených či poškozených místech. To se ale nemusí projevit okamžitě, ale až s odstupem několika hodin (na snímku j zachycena mladá polodnice s ještě neotevřeným kloboukem).

vláknice začervenalá
(Inocybe erubescens)

hlíva plicní
(Pleurotus pulmonarius)

krásnorůžek rohovitý
(Calocera cornea)

Nejpestřejší škála hub se v červnu objevovala na dřevu - padlých kmenech, větvích i živých stromech. Jedním z jedlých druhů, který jsme v posledních týdnech měli možnost vidět, je hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius). Od známější hlívy ústřičné ji odlišuje mimo jiné doba růstu (hlívu ústřičnou najdete spíš na začátku jara a pozdě na podzim) a také žloutnutí plodnic. Na starých kmenech vyrůstá také krásnorůžek rohovitý (Calocera cornea), pro který je typický růst v pruzích - podobný krásnorůžek lepkavý najdete většinou jednotlivě.

pstřeňovec dubový
(Buglossoporus pulvinus)

slizečka ocasatá
(Xerula radicata)

troudnatec růžový
(Fomitopsis rosea)

K nejvzácnějším dřevokazným houbám, se kterými jsme se v červnu setkali, patří pstřeňovec dubový (Buglossoporus pulvinus), druh, který se objevuje jen v teplých oblastech jižní Moravy, jižních a středních Čech na dubových kmenech. Naopak hojně roste slizečka ocasatá (Xerula radicata), jejíž kořenující třeň může vést i velmi hluboko k odumřelým kořenům, z nichž čerpá živiny. Vzácným „chorošem“ typickým pro pralesní stanoviště, který snadno poznáme podle zarůžovělých pórů, je troudnatec růžový (Fomitopsis rosea). Preferuje padlé smrkové a jedlové kmeny.

hnědák Schweinitzův
(Phaeolus schweinitzii)

ohňovec borový
(Phellinus pini)

outkovka chlupatá
(Trametes hirsuta)

Z dalších dřevokazných hub stojí za pozornost hnědák Schweinitzův (Phaeolus schweinitzii), nápadná patogenní houba, která napadá kořeny a kmeny jehličnanů. Po odumření stromu zpravidla zůstává na stanovišti a žije saprotrofně. Vzácnější, ale například v borech na Třeboňsku místy hojný, je ohňovec borový (Phellinus pini). Plodnice se objevují na kmenech živých borovic, jednotlivě nebo ve skupinách, a to nízko nad zemí až ve výšce několika metrů. Outkovku chlupatou (Trametes hirsuta) najdeme na kmenech a větvích živých i odumřelých stromů. Napadá hlavně listnaté dřeviny včetně ovocných. Plodnice jsou často zelenavě zbarvené řasami, které žijí na jejich povrchu.

Kontaktní osoba:
Mykologický klub
sekce:
Aktuality
Datum zveřejnění:
30.6.2014

Související články

Sdílet na FacebookSdílet na Google+Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

Kalendář akcí

Nejbližší akce

4.2.2019

Výroční schůze MK JčM

Edukační sál JčM
4.3.2019

Schůze MK JčM

Edukační sál JčM
1.4.2019

Schůze MK JčM

Edukační sál JčM