Muzeum koněspřežky

Kde nás najdete?

Muzeum koněspřežky:
Strážní domek č. 1 v Mánesově ulici v Českých Budějovicích je národní kulturní památkou. Návštěvníkům nabízí muzejní expozici s názvem Strážní domky a drážní strážníci na území koněspřežní železnice České Budějovice - Linec. Tato železniční trať tažená koňmi byla vybudována v letech 1825 - 1832 mezi městy České Budějovice a Linec. Později, v roce 1836, byla prodloužena až do Gmundenu. Jednalo se o nejstarší železnici na evropské pevnině. Její primát však nespočívá v užití kolejí pro přepravu. Používání primitivních dřevěných kolejnic je doloženo např. v některých dolech v Německu a v Anglii v 17. století.

Strážní domek č. 1 byl dříve součástí areálu nákladového nádraží. K jeho výstavbě bylo přikročeno až v roce 1828.  V domku se nalézaly 2 místnosti s kuchyní a byl určen pro hlídače areálu nádraží. V roce 1977 byl domek v důsledku rozšíření ulice přemístěn cca o 10 metrů jižním směrem a následně zrekonstruován. V současné době je zde umístěna stálá expozice, která popisuje nejen historii a současnost strážních domků, ale zároveň je i sondou do nelehkého života drážních strážníků - lidí, kteří se v hierarchii železniční společnosti nalézali na nejspodnějším stupínku.

Strážní domky byly zřizovány podél tratě od roku 1828. Domky měly jeden až dva pokoje, černou kuchyni, předsíň a byly velké 30 – 50m2. Stavěny byly u výhybek, křižovatek železnice se silnicí, velkých železničních mostů a zpravidla také v areálu stanic. Na Budějovické linii se nacházelo 53 strážních domků. Pro dohled nad tratí a ke střežení železničního zařízení byl ustanoven vlastní personál - drážní strážníci (hlídači). Každému strážníkovi byl svěřen dohled nad úsekem dlouhým cca 2.8 km (1500 sáhů), ale existovaly úseky kratší i delší. Na svěřeném úseku strážník kromě ostrahy prováděl zároveň nejnutnější práce na údržbě kolejiště.

Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec byla po krátký čas vůbec nejdelší železnicí a dodnes je první mezinárodní železnicí na světě. Její význam tkví v tom, že se způsobem výstavby, novými konstrukčními principy, organizací práce a intenzitou provozu stala přímou předchůdkyní železnic. Návrh na vybudování tzv. „železné silnice“ předložil František Gerstner (1756 – 1832), avšak až o 14 let později byl realizací projektu svého otce pověřen František Antonín Gerstner. Stavební práce byly zahájeny v červenci 1825 nedaleko Netřebic.

Památky koněspřežní stanice v Českých Budějovicích.

Lannovy loděnice (Čtyři Dvory) zde se stavěly lodě. Stavba nemá s koněspřežní stanicí bezprostřední souvislost, ale narodil se zde Vojtěch Lanna, který měl v letech 1835 – 1846 propachtovánu (pronajatou) přípřežní službu v úseku České Budějovice – Linec.
Hostinec U zelené ratolesti – je původní zájezdní hostinec, který dal v roce 182 vystavět Tadeáš Lanna. Kromě přádelny vlny se zde nalézaly sklady Lannovy zasílatelské firmy, byty pro kočí, stáje a kůlny pro vozy.
Nisslův dům (nároží dnešní České a Piaristické ulice)  - zde se nacházela pokladna pro osobní přepravu a úřadovny železnice. Objekt nebyl majetkem železniční společnosti. Protější nároží sloužilo jako nástupiště. Od roku 1827 se zde nacházel oficiální začátek železnice. K prodloužení k hostinci U zelené ratolesti byla využívána manipulační kolej.
C.k. solní sklad v Českých Budějovicích (dříve Solní ulice, současná Česká ulice) – sloužil jako sklad soli. Do dnešního dne se ve své původní podobě nedochoval. Větší část budovy byla v roce 1902 stržena, z důvodu výstavby budovy gymnázia.

Zajímavosti:
15. prosince 1872 vyjel ze stanice Urfahr (Linec) do stanice Lest poslední vlak tažený koňmi. Po čtyřiceti letech tak skončila historie ve své době největšího železničního projektu. Z původní 53 domků se do současnosti dochovalo pouhých 22 objektů. Z některých zbyly již jenom ruiny. Většina zbylých strážních domků je přestavěna, jenom několik málo z nich zůstalo téměř v původní podobě.