Popis a fotogalerie

Navštivte násPobočkyTvrz Žumberk u Nových HradůPopis a fotogalerie

Popis a fotogalerie

      Tvrz je pobočkou Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. V objektu je instalována expozice o dějinách této lokality a v 1. patře budovy národopisně pojatá expozice lidového malovaného nábytku 18. a 19. století, především z typických národopisných oblastí jižních Čech (Šumava a Pošumaví, Doudlebsko i oblast pohraničí a přilehlé části Horního Rakouska).  Tento nábytek patří k jednomu z nejkrásnějších a esteticky nejhodnotnějších projevů lidového výtvarného umění na našem území. Jeho malovaná výzdoba se liší v jednotlivých částech jižních Čech charakteristickou skladbou ornamentálních prvků. Nábytek v této expozici doplňují i podmalby na skle, keramika a lidové dřevěné malované plastiky. Selský nábytek je zde ovšem doplněn také nábytkem panským, zejména v Rožmberském salónku, nejreprezentativnějším prostoru celé tvrze, s dochovaným původním dřevěným trámovým záklopovým stropem, podepřeným dubovými trámy s vyřezávanými pětilistými rožmberskými růžemi a s dochovanou fragmentární renesanční freskovou výzdobou. Nástěnné malby se poté částečně zachovaly i v nejrozlehlejší místnosti tvrze, jíž je Rytířský sál ve vyvýšeném prvním patře.

      Kromě samotné tvrze je veřejnosti zpřístupněna i střední jižní bašta „C“ s přístavky, kde je umístěna expozice Úředník rožmberský, s podtitulem Vzestup a pád rožmberského úředníka. Je totiž věnována bohužel pořád ještě i v dnešní době zcela aktuálnímu tématu defraudace majetku a zpronevěry peněz ze strany úředníků svému pánovi a je zde hlavně rozehrán příběh Jana Ledenického, který byl správcem rožmberského majetku v Praze a nechvalně proslul zpronevěrou takřka 2 500 kop míšeňských grošů Petru Vokovi za několik málo let, což bohužel pro něj nezůstalo bez následků a rožmberský vladař ho bez milosti nechal i s jeho sluhou, společníkem a komplicem roku 1599 v Českém Krumlově oběsit. Pojednává ale také  o vůbec nejvýznamnějším rožmberském úředníkovi, o samotném regentovi panství Jakubu Krčínovi z Jelčan a Sedlčan, který na počátku své úřednické kariéry zakládal v okolí Žumberka rybníky a dohlížel na hospodářský chod novohradského velkostatku. Patro samotné bašty je potom autenticky věnováno Theobaldu Höckovi, který zde měl svou knihovnu, pracovnu a prostor pro duchovní rozjímání, mimo běžný pracovní ruch samotné tvrze, jak o tom svědčí biblický citát ve starofrancouzštině na stěně bašty. Theobald Höck byl asi nejvýznamnějším renesančním majitelem tohoto nevelkého panství, jež mu v podstatě daroval rok před svou smrtí právě Petr Vok, který Žumberk vlastnil v letech 1602 – 1610, ale zřejmě zde dle Březanovy kroniky posledních Rožmberků vůbec nepobýval, či-li není pravdou mnohdy, zejména v různých turistických průvodcích různé kvality zmiňované využití Žumberka, coby letního sídla posledního Rožmberka. Tato věž je hodnotná i ze stavebně historického a architektonického hlediska.  V přízemí je totiž dochována nejen unikátní fresková výzdoba, ale i další původní dřevěný strop, tentokrát s malovanými rožmberskými růžemi. Nástěnné malby ovšem vyniknou zejména v patře kruhového prostoru, v okenních nikách a kolem nich se totiž střídají kresebné i linkové motivy v podobě volut.

      V dalších dvou nárožních baštách „A“ a „B“ (mezi nimiž se nachází budova bývalé školy) je umístěno lapidárium Jihočeského muzea, sestávající z ukázek náhrobních kamenů, drobných kamenných fragmentů, archeologických nálezů i zvonů.

      Na návsi obce, v bezprostřední blízkosti tvrze, se pak nachází ojedinělý čtyřlodní gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele z poloviny 14. století, jehož interiér zdobí vzácné, zejména  pozdněgotické nástěnné malby. Jedná se o příchod Tří králů, sv. Zikmunda, Kalvárii, sv. Kateřinu s mečem a sv. Markétu s drakem, erbovní galerii v klenebních polích síťové klenby lodi kostela i o nápis „Maister Hans zu Schweincz“ s letopočtem 1513 v podobě •XIII• nad vítězným obloukem. Mistr Jan z nedalekých Trhových Svinů řídil a v tomto roce také dokončil zcela neobvyklou přestavbu kostela a jeho rozšíření o čtvrtou loď. Chrám svému původnímu liturgickému účelu slouží zcela výjimečně, ovšem na požádání a po domluvě je zpřístupněn široké veřejnosti.

      V přízemí jihozápadní části tvrze, v prostoru tzv. kočárovny je umístěna výstava Ryby a lidé. Instalována byla v jubilejním rožmberském roce 2011, kdy jsme si připomínali 400 let od úmrtí posledního vladaře tohoto rodu Petra Voka. Pro širokou veřejnost je zpřístupněna zcela zdarma, díky financování z programu Evropského fondu pro regionální rozvoj Cíl 3 Evropské unie. Výstava Ryby a lidé pojednává o relativně harmonickém rozvoji chovu ryb a zakládání rybníků, což se hojně dělo nejen na Třeboňsku, ale i v Novohradském podhůří a má to se Žumberkem i značnou místopisnou souvislost a málokdo si proslulost zdejší rybniční soustavy ve stínu všeobecně mnohem známějšího Třeboňska uvědomuje. I zde je ale mj. zmíněn kontroverzní příběh vzpoury rybníkářů proti Petru Vokovi z let 1569 – 1577. V tomto období se rožmberský vladař musel obávat o svůj život díky popravě dvou rybníkářů a jejich družky v roce 1569. Rybníkáři vůbec dost často byli spodinou společnosti. Neusedlí, tvrdě pracující lidé, kočující od výstavby jednoho rybníka k dalšímu. Konfliktní k usedlému obyvatelstvu. Nespadali pod vrchnost, na jejímž panství pracovali pouze dočasně. Měli dokonce svého hejtmana i vlastní krčmy, kde se scházeli po těžké práci v mokrém,  vlhkém a syrovém prostředí. Celý výstavní projekt Ryby a lidé byl připraven Jihočeským muzeem ve spolupráci s rakouským městem Weitra, kde rovněž během letních měsíců roku 2012 proběhla obdobně zaměřená výstava. Na té místní se podílelo mnoho odborníků z různých institucí - Státní oblastní archiv Třeboň, Střední škola rybářská ve Vodňanech, Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína v Třeboni a Rybářství Nové Hrady, s.r.o. Samotná výstava se věnuje historii rybníkářství na rožmberském panství Nové Hrady a rakouském Waldwiertelu v 16. a na počátku 17. století. Je zaměřena na využití několika interaktivních prvků, takže návštěvníci mohou načerpat spoustu doplňujících informací ve dvou infokioscích a také shlédnout velice povedený a ceněný film Rožmberská zrcadla. Jinak jejím jádrem pochopitelně je rybářské „nádobíčko“, včetně vozu s lejtami či repliky historické pramice. K vidění ale jsou i ukázky historických dokumentů a mincí z éry posledních Rožmberků, historické mapy rybníků a rybničních soustav i novodobý model krajiny od Nových Hradů po Žumberk, se zvýrazněním dominantní Janovské rybniční soustavy a rozlehlého rybníku Žár. Další model pak dokumentuje samotný výlov a nechybí ani haptické modely ryb pro zdravotně postižené občany, u kterých je žádoucí, aby se jich lidé přímo dotýkali, v podobě reliéfu tří nejznámějších druhů ryb. Preparáty těchto vodních živočichů pak jsou k vidění i v suchém akváriu a návštěvníci si v této souvislosti mohou také vyzkoušet vědomostní kvíz k určování jednotlivých druhů ryb v jednom z infokiosků. V dalších vitrinách jsou umístěny dobové měřicí přístroje používané při stavbě rybníků, archeologické nálezy ze dna vodních ploch, či kroje vyšívaného rybí šupinou. Množství figurin pak znázorňuje nejenom scénu vzpoury rybníkářů proti Petru Vokovi, ale i písaře, dokumentujícího množství ulovených ryb, samotné rybáře při výlovu, ale třeba i pytláka a plachtářku. Plachtářky byly ženy vydatně pomáhající při transportu ryb z vody na břeh, vyznačující se širokými sukněmi s dodatečně našitými kapsami pod nimi. V nich vždy nějaký ten kousek nenápadně uvízl pro vlastní potřebu a přilepšení si v jídelníčku... I proto je plachtářka ve společnosti pytláka. Samozřejmostí jsou i historické váhy k vážení ryb.

      Okolí žumberské tvrze zdobí rovněž několik zajímavých dřevěných soch. Všechny jsou produktem dvou mezinárodních dřevosochařských sympózií, které zde proběhly v roce 2008 a 2012. Bezprostředně při vstupu do areálu tvrze je k vidění dílo dvou Litevců z 1. ročníku v roce 2008, a sice pohanské Jaro Algimantase Sakalauskase a jeho protipól v podobě Anděla pro živou vodu  Arunase Snieckuse, jež je naopak symbolem křesťanským. Naprostá většina soch z tohoto ročníku je pak umístěna v Českých Budějovicích na okraji parkoviště za druhou budovou Krajského úřadu v ulici Generála Ludvíka Svobody. Tématem druhého ročníku bylo znamení zvěrokruhu. Tento projekt pak byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj, z programu Operační program Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013  a z rozpočtu Jihočeského kraje. Oproti prvnímu ročníku byly kompletně všechny zde vytvořené sochy ponechány přímo v Žumberku. Polovina z nich je nainstalována na louce v jižní části pod hradební zdi v blízkosti vodní nádrže. Shodou okolností jsou tam všechna díla Rakušanů - vodnář, štír a býk. Panna pak ve vodorovné poloze krášlí příchod do areálu tvrze od cesty kolem nádrže. Abstraktní střelec hlídkuje u bašty v jihovýchodním rohu areálu a váhy na vyvýšenině u zbytku deponovaných kmenů váží každému jeho osud a hříchy v abstraktní podobě kubistického podstavce a barokních křídel namísto závaží.

      Nedílnou součástí každoročního provozu tvrze je vždy v polovině října tradiční výstava chryzantém, ovoce, zeleniny a suché vazby květin. Vzhledem k výstavě Ryby a lidé je v poslední době  přesunuta do  předsálí i samotného Rytířského sálu tvrze, namísto tzv. kočárovny v přízemí.  Povětšinou několik stovek návštěvníků, převážně lidí z blízkého okolí, je nadmíru spokojeno s ukázkami právě vypěstované zahradnické produkce.

Žumberk - od západu

Žumberk - od západu

Žumberk - bašta

Žumberk - bašta "C" od jihozápadu

Žumberk - svatý koutek

Žumberk - svatý koutek


Sdílet na FacebookSdílet na Google+Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

Otevírací
doba
Vstupné

Dnes (Pondělí)

Dopoledne Zavřeno
Odpoledne Zavřeno

Zítra (Úterý)

zavřeno

Celá otevírací doba

Jak se k nám dostanete?

Kalendář akcí