Akademické půlhodinky 2018

ProgramPřednášky, konference, seminářeAkademické půlhodinky 2018

Akademické půlhodinky 2018

Přednáška
Datum konání:
od: 13.3.2018
do: 15.5.2018

Místo konání:
Historická budova Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Dukelská 1

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích Vás zvou na přednáškový cyklus AKADEMICKÉ PŮLHODINKY 2018. Osobnosti akademického života Vás seznámí se zajímavými tématy a výsledky vědecké práce a výzkumu. Cyklus začíná 13. 3. 2018 a přednášky se budou konat každé úterý v 16:00 hodin v hlavní historické budově Jihočeského muzea (Dukelská 1, 370 51, České Budějovice). Vstup je zdarma. Čtěte dále.

PROGRAM

 

ANOTACE K JEDNOTLIVÝM PŘEDNÁŠKÁM

 

13.3.2018 - Aktuální význam kritických výzev sociální encykliky Populorum progressio (1967)

Mnohé problémy, se kterými se dnes potýkáme v oblasti hospodářství, finančnictví, ekologie, rodiny, v oblasti sociální, v otázce migrace, aj. měly, dle obecného přesvědčení, povětšinou svůj počátek v 60. a 70. letech 20. století. Sociální encyklika papeže Pavla VI. Populorum progressio (1967), zachycuje nebezpečné trendy tohoto období a predikuje celosvětově nebezpečný vývoj, který se bohužel postupem času v mnohém naplnil. Nastiňuje rovněž řešení, která mohou nebo by měla onen nebezpečný vývoj eliminovat. 

Cílem přednášky je prezentovat kritické výzvy soc. encykliky Populorum progressio (1967) a její aktuální význam pro současnost na základě publikace „Křehká tvář rozvoje v globalizovaném světě“ (NLN 2017), kterou vydal kolektiv autorů pod vedením přednášejícího.  

Doc. Jindřich Šrajer, Dr. theol. působí na Katedře etiky, psychologie a charitativní práce, TF JU v Českých Budějovicích. Věnuje se teologicko-etickým otázkám, etice manželství a rodiny, křesťanské sociální etice, zde především sociálnímu učení církve. V současnosti je také vedoucím Pracovní skupiny pro sociální otázky při ČBK.

 

20. 3. - Viry. Máme se jich bát?

Na Zemi žije několik miliónů druhů organizmů a každý z nich má vlastní virus – známe třeba 400 různých druhů virů, které „žijí“ jen a pouze v člověku. Své viry mají živočichové, rostliny, houby i bakterie, dokonce i některé viry mohou být napadeny jiným virem. Jak vlastně vypadá virový svět, ze kterého zatím tušíme méně než onu pověstnou špičku ledovce? Kde se tady vůbec vzaly? Jsou jen děsivým přízrakem všeho živého, nebo mohou být i prospěšné?

Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D., vystudoval molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V Biologickém centru AV ČR zkoumá rostlinné viry, jejich genetickou proměnlivost i evoluci, a hledá nové, dosud nepopsané viry. Pravidelně pořádá popularizační přednášky pro střední školy a veřejnost.

 

27.3.2018 - Co všechno přinesla dálnice aneb archeologické výzkumy v trase D3 na Českobudějovicku

Od roku 2013 probíhají v souvislosti s výstavbou jednotlivých úseku trasy dálnice D3 na Českobudějovicku intenzivní archeologické průzkumy a výzkumy. Při nich bylo objeveno a zdokumentováno mnoho nových archeologických lokalit z různých období pravěku až moderní doby. K nejzajímavějším patří výzkum sídliště ze starší doby bronzové u Borku, odkryv tří mohyl ze střední doby bronzové u Plava, výzkum sídliště z doby laténské a římské u Dolního Bukovska či dokumentace raně novověké odvodňovací Eliášovy štoly u Úsilného. Na archeologických výzkumech se podílejí specialisté z mnoha tuzemských i zahraničních institucí, stejně jako i studenti FF JU, kteří tak mají možnost poznat záchranný archeologický výzkum jak přímo v terénu, jak i při následném laboratorním zpracování. Archeologické výzkumy na stavbě dálnice D3 ještě zdaleka nekončí, přesto již nyní významně obohatily naše poznání dávného osídlení Českobudějovicka.

Doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D. (* 11. 2. 1975 v Českých Budějovicích). Vystudoval archeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, od r. 1998 působí jako archeolog v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích a od r. 2006 je zaměstnán i na Archeologickém ústavu FF JU. Od r. 2010 je ředitelem jmenovaného ústavu. Je specialistou na dobu bronzovou a starší dobu železnou v jižních Čechách i v celém středoevropském prostoru. Je autorem více než 200 odborných studií a publikací a několika výstav. Vedl několik desítek záchranných i badatelských archeologických výzkumů. Je výkonným redaktorem recenzovaného časopisu Archeologické výzkumy v jižních Čechách a je členem redakčních rad několika dalších oborových periodik. Vykonává funkci vědeckého tajemníka České archeologické společnosti a zároveň je předsedou její jihočeské pobočky. Je členem Vědecké rady FF JU a akademického senátu JU.

 

3. 4. - Šakal: nový obyvatel české krajiny

Šakal je přizpůsobivá šelma střední velikosti. Historicky v Evropě šakal obýval několik malých oblastí na Balkáně a jihu Maďarských plání. Jeho šíření v posledních dvaceti letech naznačuje, že brzy osídlí celý kontinent. Vůbec prvním místem, kde bylo potvrzeno nejen šíření, ale také rozmnožování šakala mimo oblast jeho historického výskytu je Česko. Co spustilo tažení šakala Evropou? Co to znamená pro naši přírodu?

Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D., se na Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR věnuje výzkumu diverzity, evoluce a ekologie různých skupin parazitů volně žijících zvířat. Od roku 2009 se věnuje také zavádění polodivokých chovů velkých kopytníků jako nástroje dlouhodobě udržitelného managementu krajiny; repatriaci zubra evropského; záchraně zanikající české populace losa evropského a studiu parazitofauny cílových druhů kopytníků.

 

10.4.2018 - Kazatelské umění českých barokních kazatelů

Přednáška představí řečnické a stylizační umění českých barokních kazatelů. Ukáže, jak získávali a udržovali pozornost posluchačů, jak působili na jejich zbožnost, svědomí a city, jakými jazykovými prostředky toho dosahovali. Na vybraných ukázkách mluvy, ale i na jednotlivých výrazech a obratech přiblíží výbornou znalost češtiny těchto kazatelů.

Doc. PhDr. Marie Janečková, CSc.

 

17. 4. - Život s bakteriemi, aneb co člověka děsí, hmyz umí využít

Hmyz je fascinující svou rozmanitostí tvarů a barev, ale současná věda navíc odhaluje i jeho skrytý vztah s bakteriemi. Většina hmyzu žije, zdá se, pokojně s bakteriemi v krvi a dokonce i ve vlastních buňkách, což je u člověka nepředstavitelné. Některé bakterie hostiteli škodí, ale běžně se vyskytují i bakterie, které mu pomáhají. Díky nim si hmyz třeba zvýší odolnost vůči přirozeným nepřátelům nebo proti teplotním šokům. Když takové vlastnosti hostitel zrovna potřebuje, může je poměrně snadno získat, prostě tak, že bakterii „chytne“. Akademická půlhodinka představí základní poznatky o symbióze hmyzu s bakteriemi a o výzkumu, který se snaží tyto znalosti využít v boji proti přenašečům nemocí a hmyzím škůdcům.

Mgr. Jan Hrček, Ph.D., vede mezinárodní výzkumnou skupinu na Entomologickém ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, kam se vrátil po tříleté postdoktorandské pozici na Univerzitě v Oxfordu. Studuje společenstva hmyzu a jeho parazitoidů (vosiček, které jsou jakýmisi vetřelci hmyzu) a jejich symbiotických bakterií.

 

24.4.2018 - Střípky z historie roku 1918

Mezi takzvanými osudovými osmičkovými letopočty je velice výrazně zapsán rok 1918. V přednášce na téma „Střípky z historie roku 1918“ si připomeneme několik význačných událostí, které se zapsaly do našich národních dějin. Pozornost bude věnována nejenom vzniku samostatného státu Čechů a Slováků či návštěvě T. G. Masaryka v Českých Budějovicích při jeho triumfálním návratu do vlasti, ale i smutným či problematickým okamžikům z naší historie, jako bylo kupříkladu vandalské zničení mariánského sloupu v Praze či násilí spojené s potlačením pokusu vyhlásit samostatnou provincii Deutschböhmen se sídlem v Liberci. I na jihu Čech – kupříkladu v Kaplici - byly vedeny na konci roku 1918 těžké a krvavé boje.

Prof. PaedDr. ThLic. Martin Weis, Th.D., je vedoucím Katedry teologických věd na TF JU v Českých Budějovicích a profesorem církevních dějin. Je autorem jedenácti monografií a několika desítek studií, ve kterých se zaměřuje zejména na problematiku vztahu státu a církve v dějinách a dějiny spirituality. Je znám i v oblasti popularizace církevních dějin, a to zejména v rámci vzdělávacích cyklů, diskusních pořadů a přednášek na Rádiu Proglas a TV Noe.

 

15.5. - Kdepak ty ryby asi jsou? Rozmístění a chování ryb ve velkých stojatých vodách

Asi každý rybář se občas zamyslí, kde jeho oblíbená ryba zrovna je a jestli zrovna plave kolem jeho háčku s návnadou. Pohyb a rozmístění ryb zajímá i vědce, kteří se snaží pochopit život ryb a jejich roli v ekosystému. V našem týmu se zabýváme rozmístěním ryb ve velkých stojatých vodách již řadu let, a za tu dobu jsme odhalili mnoho zajímavostí o tom, kde ryby jsou a co je k tomu vede. Dříve jsme k výzkumu používali především klasické výzkumné metody, které nám hodně napověděly o rozmístění jednotlivých druhů. V současnosti jsme začali využívat metody dovolující nám detailně sledovat pohyb konkrétních jedinců a zjistit tak prozatím netušené detaily o životě jednotlivých druhů.  Ve 30 minutách se pokusím shrnout naše nejdůležitější objevy o rozmístění ryb v našich přehradních nádržích a ukázat zcela jedinečné ukázky ze života ryb.

Mgr. Milan Říha, Ph.D., pracuje na Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR, kde se zabývá studiem života ryb v nádržích a hodnocením ekologické kvality vodních těles. Je specialistou na sledování prostorového rozmístění ryb v údolních nádržích, účastnil se výzkumu nádrží a jezer v mnoha zemích, počínaje Českou republikou, přes Rakousko, Holandsko, Španělsko, USA až po Portoriko. Rovněž se podílel na tvorbě metodiky hodnocení ekologické kvality našich stojatých vod.

 

Kontaktní osoba:
Tomáš Svoboda
Datum zveřejnění:
9.3.2018

Sdílet na FacebookSdílet na Google+Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

Otevírací
doba
Vstupné

Dnes (Pátek)

Dopoledne 9.00 - 12.00
Odpoledne 12.00 - 17.30

Zítra (Sobota)

9.00 - 12.00
12.00 - 17.30

Celá otevírací doba

Kalendář akcí

Nejbližší akce

20.10.2018

Tradiční výstava chryzantém, ovoce a zeleniny

Tvrz Žumberk u Nových Hradů, Trhové Sviny, 374 01
20.10.2018

Mezinárodní den archeologie v Jihočeském muzeu

Historická budova Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Dukelská 1