Právě rostou: červen 2014

Spolky a klubyMykologický klubAktualityPrávě rostou: červen 2014

Právě rostou: červen 2014

Díky vydatnějším srážkám na konci května bylo začátkem června možné najít pestrou škálu hub. Třicetistupňová vedra ale růst řady druhů zastavila…

V první řadě musíme varovat houbaře, kteří sbírají masáky - muchomůrku růžovku (Amanita rubescens). Na některých lokalitách totiž tato houba vyrazila v doprovodu zaměnitelné a jedovaté muchomůrky tygrované (Amanita pantherina) a muchomůrky šedivky (Amanita spissa), která sice jedovatá není, ale pachem starých brambor dokáže snadno znehodnotit pokrm. Muchomůrku tygrovanou rozlišíme podle absence svislého rýhování na prstenu, které naopak mají růžovka i šedivka. Růžovku od šedivky poznáme podle růžových tónů na plodnicích a podle růžovění kolem chodbiček od larev hmyzu.

holubinka mandlová
(Russula vesca)

plešivka dlabaná
(Calvatia utriformis)

liška bledá
(Cantharellus palens)

Z dalších jedlých lupenatých hub se nyní můžeme setkat s několika druhy holubinek: holubinkou sivou neboli doupňákovou (Russula grisea), holubinkou namodralou (Russula cyanoxantha) a holubinkou mandlovou (Russula vesca). Z nejedlých holubinek můžeme pod duby najít holubinku hřebínkatou (Russula pectinatoides) a holubinku nelibou (Russula amoenolens), které mívají klobouk zbarvený v bledě hnědých až světle béžových odstínech. V parcích, ale i na jiných místech pod břízami rostou holubinka parková (Russula exalbicans) a holubinka unylá (Russula versicolor), které se ke konzumaci rovněž nehodí.

Z běžnějších jedlých druhů můžeme najít v živinami obohacených trávnících plešivku dlabanou (Calvatia utriformis) a v teplejších oblastech pod duby lišku bledou (Cantharellus subpruinosus).

rozpuklec hruškovitý
(Phallogaster saccatus)

hadovka smrdutá
(Phallus impudicus)

štítovka stinná
(Pluteus umbrosus)

Počasí ale přálo i řadě vzácnějších hub. Objevil se rozpuklec hruškovitý (Phallogaster saccatus), drobná houba dorůstající 5-20 milimetrů, která má podobu bílého nebo zarůžovělého váčku (může vzdáleně připomenout malou pýchavku), který v době zralosti rozpraská, otevře se a odhalí zelený páchnoucí sliz obsahující výtrusy. Nápadným poznávacím znakem je mršinný pach slizu, kterým připomíná běžnější hadovku smrdutou (Phallus impudicus). Během června a července můžete v jižních Čechách vzácně najít chřapáč (kališník) rýhonohý neboli žebernatý (Helvella costifera). Preferuje vápnité podloží, může se ale objevit i v trávnících v okolí zídek a jiných podobných staveb, ze kterých déšť do půdy vyplavuje vápník. V lesích, které nejsou využívané k těžbě dřeva a kde jsou padlé kmeny ponechané přirozenému rozkladu, se objevuje řada jinde vzácných hub. Jednou z nich je štítovka stinná (Pluteus umbrosus) s hnědým vláknitě žíhaným kloboukem. Typickým znakem jsou světlé lupeny s hnědým ostřím.

ucháčovec Šumavský
(Pseudorhizzina sphaerospora)

helmovka medonohá
(Mycena renati)

troudnatec růžový
(Fomitopsis rosea)

Ještě vzácnější a dokonce zákonem chráněný je ucháčovec šumavský (Pseudorhizina sphaerospora). Objevuje se velmi vzácně ve druhé polovině jara na tlejících kládách a pařezech smrku, jedle a buku. Poznáte jej snadno podle křehkého mozkovitého klobouku šedé až šedookrové barvy a zarůžovělého třeně. Pokud byste takovou houbu našli, rozhodně ji netrhejte, ale zkuste ji co nejlépe nafotit a zprávu o nálezu předejte naší poradně pro houbaře - osobně, nebo emailem. Na podobných stanovištích s dostatkem starého dřeva a vláhy roste i helmovka medonohá neboli žlutonohá (Mycena renati) se starorůžovými kloboučky a žlutavě medovým třeněm nebo „choroš“ troudnatec růžový (Fomitopsis rosea) s typicky růžově zbarvenými póry, které obvykle roní kapičky tekutiny.

ucho Jidášovo
(Auricularia auricula-judae)

hřib smrkový
(Boletus edulis)

hřib dubový
(Boletus reticulatus)

K běžnějším houbám, které lze najít na dřevě, patří ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae). Můžeme jej vídat po celý rok, obzvlášť po vydatnějších deštích na dřevu bezu černého, topolu, lísky i jiných listnáčů. Kolísající teploty nakrátko „probudily“ hřib smrkový (Boletus edulis), který roste obvykle až na podzim. Na jaře se spíše než pod smrky objevuje v dubinách. Tam je ale běžnější hřib dubový (Boletus reticulatus).

hřib kovář
(Boletus luridiformis)

hřib koloděj
(Boletus luridus)

hřib …
(Boletus mendax)

Z hřibovitých hub můžeme zmínit ještě trojici „modráků“, barevných hřibů, které na řezu výrazně modrají. V jižních Čechách je nejběžnější hřib kovář (Boletus luridiformis). Poznáme ho podle třeně, který nikdy nekryje síťka, a obvykle jasně žluté dužniny, která na řezu velmi intenzivně modrá. Oproti dalším dvěma jej nejčastěji najdeme na přirozeném stanovišti - v lese. Ale vybíravý není. V nížinách se objevuje pod duby, v podhůří a na horách pod smrky. Podobný hřib koloděj (Boletus luridus) odlišuje výrazná ostrá síťka na třeni - obvykle červená na žlutém podkladu. V regionu se objevuje nejčastěji pod lipami a břízami, vzácněji pod duby. Spíš než v lese na něj narazíme na návsích, v parcích či zahradách, kde roste pod jmenovanými stromy na udržovaných trávnících. Koloději podobný a donedávna pro vědu neznámý je třetí hřib, Boletus mendax. Popsali jej italští mykologové, takže české jméno prozatím nemá - přesto roste i v našich končinách poměrně ochotně. Je výrazně teplomilnější, takže ho potkáme jen v nižších polohách, především na prosluněných hrázích rybníků nebo jiných teplých stanovištích - prakticky vždy pod duby. Odlišení od koloděje nemusí být vždy snadné, většinou má jemnější, nepříliš plastickou síťku a na jeho třeni se objevují karmínové odstíny. Všechny tři uvedené modrající hřiby lze konzumovat pouze po důkladné tepelné úpravě (na pánev se nehodí) a nedoporučuje se kombinovat je s alkoholem.

Kontaktní osoba:
Mykologický klub
sekce:
Aktuality
Datum zveřejnění:
11.6.2014

Související články

Sdílet na FacebookSdílet na Google+Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

Kalendář akcí

Nejbližší akce

4.2.2019

Výroční schůze MK JčM

Edukační sál JčM
4.3.2019

Schůze MK JčM

Edukační sál JčM
1.4.2019

Schůze MK JčM

Edukační sál JčM