Právě rostou: listopad 2016 II

Spolky a klubyMykologický klubAktualityPrávě rostou: listopad 2016 II

Právě rostou: listopad 2016 II

V průběhu listopadu výrazně ubylo mykorhizních hub a začínají převažovat typické zimní druhy…

Poslední měsíc provázely typické druhy pozdního podzimu - i v poradně jsme určovali nejčastěji strmělku mlženku (Clitocybe nebularis) a čirůvku fialovou (Lepista nuda). V obou případech jde o masité, ale z houbařského hlediska nepříliš kvalitní druhy. Mlženka u některých osob vyvolává nevolnost a čirůvka fialová vyžaduje kvalitní tepelnou úpravu - obsahuje látky rozkládající krev (hemolyziny), které se varem ničí.

voskovička citronová
(Bisporella citrina)

klihatka černá
(Bulgaria inquinans)

černorosol bukový
(Exidia nigricans)

čirůvka fialová
(Lepista nuda)

strmělka mlženka
(Clitocybe nebularis)

strmělka číškovitá
(Pseudoclitocybe cyathiformis)

vláknice sindonská
(Inocybe sindonia)

pavučinec slizký
(Cortinarius mucosus)

pavučinec psí
(Cortinarius caninus)

límcovka bílá
(Stropharia albonitens)
ČS: EN

límcovka modrá
(Stropharia caerulea)

límcovka šupinatá
(Leratiomyces squamosus var. squamosus)

šupinovka tmavošupinná
(Pholiota jahnii)
ČS: NT

lysohlávka kopinatá
(Psilocybe semilanceata)

helmovka rýhonohá
(Mycena polygrama)

Z kulinárního hlediska bezproblémovou je hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus), která roste na pařezech či kmenech listnáčů. Zaměnit ji lze za rovněž jedlou hlívu plicní (Pleurotus pulmonarius), která však přes zimu roste méně. Nápadná je žloutnutím dužniny. Dalším druhem, se kterým by mohlo dojít k záměně, je pařezník pozdní (Panellus stipticus). Také je jedlý, ale pro nahořklou chuť považovaný za méně kvalitní. Od hlívy se liší menšími plodnicemi, které jsou zbarvené v nazelenalých, načervenalých i namodralých odstínech. Lupeny jsou krémové až oranžové a oproti hlívě hustší a jemnější. Z hub podobné konstituce rostoucích na dřevu lze zmínit ještě houžovce. Ty tvoří drobnější tuhé plodnice s řídkými zubatými lupeny. Nejsou jedlé.

žilnatka oranžová
(Phlebia radiata)

šedopórka osmahlá
(Bjerkandera adusta)

outkovka vonná
(Trametes suaveolens)

houžovec medvědí
(Lentinellus ursinus)

pařezník pozdní
(Panellus stipticus)

hlíva ústřičná
(Pleurotus ostreatus)

muchomůrka červená zlatá
(Amanita muscaria var. aureola)

šťavnatka Hedrychova
(Hygrophorus hedrychii)

kyj jazýčkovitý
(Clavariadelphus ligula)

Vzhledem k tomu, že po prvních mrazech vymizely muchomůrky, vláknice i většina pavučinců, výraznou měrou poklesl počet jedovatých druhů, na které lze v přírodě narazit. Patrně nejběžnější je čepičatka jehličnanová (Galerina marginata) rostoucí na dřevu jehličnanů i listnáčů. Zaměněna by mohla být za opeňku měnlivou (Kuehneromyces mutabilis), která ale za mrazivého počasí obvykle neroste, případně za penízovku sametonohou (Flammulina velutipes) s nápadně tmavým sametovým třeněm bez prstenu a plodnicemi pružné a relativně pevné konzistence (čepičatka je oproti ní mnohem křehčí).

fotografie: J. Janda, J. Souček (autora zobrazíte najetím kurzoru na snímek)

Kontaktní osoba:
Mykologický klub
sekce:
Aktuality
Datum zveřejnění:
24.11.2016

Sdílet na FacebookSdílet na Google+Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

Kalendář akcí

Nejbližší akce