Právě rostou: září 2018

Spolky a klubyMykologický klubAktualityPrávě rostou: září 2018

Právě rostou: září 2018

Po suchém a teplém srpnu přichází teplé, ale na vláhu o něco bohatší září…

Nadprůměrně vysoké teploty se silně podprůměrnými srážkovými úhrny, které v některých oblastech dosáhly pouze třetiny obvyklých hodnot, zastavily v srpnu růst hub na téměř celém území kraje. Situace se začala lepšit až na přelomu první a druhé třetiny září a spíše tam, kde v srpnu na nějaké srážky došlo.

mísenka oranžová
(Aleuria aurantia)

strmělka mechová
(Cantharellula umbonata)

běločechratka obrovská
(Leucopaxillus giganteus)

Stávající období je poměrně chudé na askomycety, přesto jsme našli čerstvé plodnice mísenky oranžové (Aleuria aurantia). Tou zároveň kapitolu askomycetů uzavíráme. Následuje saprotrofní strmělka mechová (Cantharellula umbonata) tvořící kouřově zbarvené nálevkovité plodnice. Rostě spíše na vlhčích místech, často v mechu. Běločechratka obrovská (Leucopaxillus giganteus) bohatší půdy s vyšším obsahem dusíku. Na první pohled by mohla být zaměněna za ryzec plstnatý, který se ale liší výrazně pevnějšími plodnicemi (okraj klobouku nepruží) a přítomností mléka v dužnině.

pýchavka huňatá
(Lycoperdon umbrinum)

škárka hvězdicovitá
(Mycenastrum corium)

pýchavka obrovská
(Calvatia gigantea)

Pýchavka huňatá (Lycoperdon umbrinum) roste na podobných stanovištích jako s ní zaměnitelná pýchavka horská (Lycoperdon nigrescens), která se však liší viditelný pozůstatkem stop po odlomených ostnitých výrůstcích. Vzácná škárka hvězdicovitá (Mycenastrum corium) je druhým nám známým nálezem pro jižní Čechy. Jde o houbu tvořící nepravidelně kulovité plodnice, které se v době zralosti hvězdicovitě rozevírají. Najdete ji na sušších, ale dusíkem bohatších stanovištích. Větší plodnice než je exemplář zachycený v levé části snímku tvoří z tuzemských břichatkovitých hub pouze pýchavka obrovská (Calvatia gigantea), která také preferuje místa bohatá na dusík, ale dobře zásobená vláhou.

polnička hlízkovitá
(Agrocybe arvalis)

polnička
(Agrocybe putaminum)

strmělka masová
(Rugosomyces carneus)

Na synantropních místech jsme našli dvě zajímavé polničky: polničku hlízkovitou (Agrocybe arvalis) a polničku (Agrocybe putaminum), která zatím patrně nemá české jméno. Obě rostou na místech bohatších na dřevní zbytky. Trávníky preferuje strmělka masová (Rugosomyces carneus), starorůžově zbarvená drobná křehká houba s hustými bílými lupeny.

bedla špičkovitá
(Lepiota oreadiformis)

bedla liláková
(Lepiota lilacea)

bedla hranostajová
(Lepiota erminea)

Stávající počasí vyhovuje řadě drobných druhů bedel. Je mezi nimi řada jedovatých druhů, takže by houbaři měli dbát zvýšené opatrnosti při sběrnu drobných lupenatých hub, například špiček. Právě tě, je proporcemi plodnic podobná bedla špičkovitá (Lepiota oreadiformis), vzácná, ale letos hromadně fruktifikující, houba. Bedla liláková (Lepiota lilacea), patrně zavlečená houba, která byla v regionu známá spíše ze skleníků a květináčů, se díky rostoucím teplotám objevuje i na venkovních stanovištích. Spíše než podle odstínů avizovaných druhovým jménem (zbarvení je hodně nestálé) ji poznáte podle odspodu tmavě zbarveného prstenu a mikroznaků. Téměř čistě bílá jen s nažloutlým hrbolkem a velem oděným třeněm se vyznačuje bedla hranostajová (Lepiota erminea). Podobně jako bedla špičkovitá roste nejraději v trávnících.

různoporka pleťová
(Abortiporus biennis)

korunokyjka svícnovitá
(Artomyces pyxidatus)

houžovec hlemýžďový
(Lentinellus cochleatus)

Na dřevu se můžete setkat s různoporkou pleťovou (Abortiporus biennis), poměrně teplomilným chorošem. V posledních letech evidujeme řadu nových lokalit. Většinu však v parcích či člověkem výrazně ovlivněných příměstských porostech. Důkladně promočené, ale ještě tvrdé dřevo, preferuje korunokyjka svícnovitá (Artomyces pyxidatus), kuřátka připomínající bělavě zbarvená houba s korunkovitě zakončenými větvičkami. V lesích s humóznější půdou se na starých pařezech nebo zanořeném dřevu objevuje houžovec hlemýžďový (Lentinellus cochleatus) s nápadně tvarovanými sytě krémovými plodnicemi, které za příznivého počastí voní anýzem i na několik metrů daleko.

muchomůrka tygrovaná
(Amanita pantherina)

pavučinec náramkovcovitý
(Cortinarius armillatus)

lošák jelení
(Sarcodon imbricatus)

Na hrázích rybníků lze najít bohaté porosty muchomůrky tygrované (Amanita pantherina), která je v jižních Čechách zodpovědná za největší množství pravých houbových otrav. Po pravdě řečeno, zodpovědní jsou především houbaři, kteří přeceňují své znalosti a zamění ji za muchomůrku růžovku neboli masák, případně jinou jimi sbíranou houbu. Pozvolna, i když velmi neochotně, se objevují první pavučince, typické podzimní houby. Tentokrát je prezentuje pavučinec náramkovcovitý (Cortinarius armillatus) rostoucí pod břízami. Vyznačuje se pásky na třeni zbarvenými odstínech klobouku, ale sytěji. Z lošákovitých hub se po dlouhém suchu, které jejich první vlnu fruktifikace zarazilo, objevil jako první lošák jelení (Sarcodon imbricatus). V regionu roste ve smrčinách, které stály stranou největších dopadů kyselých dešťů, případně v oblastech s vápencovým podložím.

hřib královský
(Butyriboletus regius)

kozák bílý
(Leccinum holopus)

křemenáč březový
(Leccinum versipelle)

Kyselé deště silně projednotily i lokality hřibu královského (Butyriboletus regius), který se v posledních letech na několika lokalitách s odstupem tří desítek let znovu objevil. Ačkoli je zákonem chráněný, většina plodnic končí rozkrájená a pohozená rukou houbařů, kteří nejdříve trhají a krájejí, a teprve potom přemýšlejí. Na některých lokalitách bohatý růst kozáků a křemenáčů reprezentují na fotografiích světle zbarvený kozák bílý (Leccinum holopus) a křemenáč březový (Leccinum versipelle). Oba najdete pod břízami, první na výrazně vlhkých lokalitách, druhý se objeví i na o něco sušších místech, ale má-li možnost dá přednost vlhku. Oba patří k méně běžným druhům.

hřib červený
(Hortiboletus rubellus)

pestřec obecný
(Scleroderma citrinum)

kuřátka zrosolovatělá
(Ramaria pallidosaponaria)

Hřib uzavřeme červenou babkou, hřibem červeným (Hortiboletus rubellus), který můžete potka v parcích, na hrázích rybníků nebo v zahradách. Preferuje výživné půdy, které jsou často produktem činnosti člověka. Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) roste v mykorhize s borovicemi, občas i s duby. Od jiných podobných pesterců, které např. pod duby najdete spíše, se liší hrubšími šupinami na povrchu plodnice a často i nažloutlými tóny. Výčet uzavírají kuřátka zrosolovatělá (Ramaria pallidosaponaria), která ze žlutých mykorhizních druhů rostoucích ve smrčinách patří alespoň v jižních Čechách k těm nejčastěji nalézaným, přesto relativně vzácným.

fotografie: J. Janda, V. Pravda, J. Souček (jméno autora zobrazíte najetím kurzoru na snímek)

Kontaktní osoba:
Mykologický klub
sekce:
Aktuality
Datum zveřejnění:
14.9.2018

Související články

Sdílet na FacebookSdílet na Google+Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

Kalendář akcí