M. Vašutová a M. Beran: Naše nálezy čepičatek (Galerina) v jižních Čechách

Spolky a klubyMykologický klubProgram a aktivityM. Vašutová a M. Beran: Naše nálezy čepičatek (Galerina) v jižních Čechách

M. Vašutová a M. Beran: Naše nálezy čepičatek (Galerina) v jižních Čechách

Datum konání:
27.6.2016 17:00

Místo konání:
sál č. 114

Přednáška pro členy klubu a veřejnost.

Martina Vašutová a Miroslav Beran: Naše nálezy čepičatek (Galerina) v jižních Čechách

Čepičatky z rodu Galerina jsou lupenaté houby tvořící drobné, vzácněji středně velké plodnice, nejčastěji štíhlé, velmi málo masité. Tvar klobouku je v mládí polokulovitý až tupě kuželovitý, pokožka klobouku je u většiny druhů na okraji prosvítavě čárkovaná. Zbarvení plodnic je v rámci celého rodu dosti monotónní, málokdy vybočí z tónů špinavě žlutavých, medově žlutohnědých, ryšavě oranžových a červenohnědých. Za suchého počasí, kdy se projeví fakt, že plodnice jsou hygrofánní, je jejich zbarvení ještě fádnější: špinavě krémové, nažloutlé či bledě (narezavěle) okrové. Výtrusný prach je okrově až rezavě hnědý. Důležitými znaky patrnými jen na čerstvých plodnicích jsou vůně a chuť (u řady druhů jsou slabě až silně moučné) a také charakter velových obalů. Ty jsou u většiny druhů rychle mizející, u některých druhů se za příznivých podmínek na třeni poměrně dlouho zachovávají zbytky parciálního vela (závoje) v podobě pásku, popř.  univerzálního vela (plachetky) ve formě vláken. Obecně platí, že makroznaky na plodnicích čepičatek jsou málo nápadné a k jejich popisu je třeba si vzít na pomoc lupu.

Možnosti rozlišování jednotlivých druhů čepičatek se naštěstí značně rozšiřují s použitím mikroskopu. Výtrusy, elipsoidní až mandlovité, mohou být hladké, anebo jemně bradavčité, většinou s dobře patrnou pláží; u některých druhů je nápadná tzv. kalyptra (odchlipující se perispor). Hymeniální cystidy mají často charakteristický tvar: u všech druhů jsou přítomny cheilocystidy, u některých také pleurocystidy. Některé druhy se vyznačují charakteristickými kaulocystidami, jejichž přítomnost na třeni je mnohdy patrná už při pozorování pouhým okem. Mezi druhy rostoucími u nás jsou i druhy s pileocystidami. Pokožka klobouku není v taxonomii rodu Galerina příliš využívaná, je tvořena propletenými hyfami (cutis), u některých druhů jsou za vlhkého počasí gelatinizované (ixocutis).

čepičatka smíšená
(Galerina hybrida)

čepičatka mokřadní
(Galerina jaapii)

čepičatka travní
(Galerina graminea)

Houby rodu Galerina jsou saprotrofové na dřevě nebo na opadu, část druhů je saprotrofně, snad i paraziticky vázána na různé mechy, z nich několik druhů na rašeliníky. Některé druhy čepičatek zřetelně upřednostňují přirozená stanoviště, ať už lesní, či nelesní, jiné jeví k přirozenosti stanoviště velkou indiferenci, a jsou i takové druhy, které preferují člověkem narušená stanoviště (pískovny, lesní cesty, intravilán aj.). Většina druhů upřednostňuje kyselé až neutrální podloží.

Jižní Čechy jsou pro bádání v rodě Galerina jako stvořené: Šumava a Novohradské hory se zbytky přirozených horských smíšených lesů s množstvím tlejícího dřeva, s podmáčenými smrčinami a rašeliništi, jihočeské pánve s rašeliništi, mokřadními vrbinami a olšinami, ale i písčinami, a také podhůří a nižších horské polohy s kulturními jehličnatými lesy bohatými na mechy a drobnější dřevní zbytky – tam všude je možné úspěšně pátrat po čepičatkách z rodu Galerina.

čepičatka močálová
(Galerina paludosa)

čepičatka helmovkovitá
(Galerina pumila)

čepičatka pařezová
(Galerina triscopa)

Plodnice čepičatek lze v přírodě potkat téměř po celý rok, kromě mrazivého období. Pro některé druhy je charakteristický časný výskyt – jsou součástí jarního fenologického aspektu, jiné fruktifikují až v pozdním létě a na podzim. Plodnice většiny druhů lze najít po celou hlavní sezonu, samozřejmě jen v letech a obdobích, kdy jsou pro ně příznivé podmínky.

Autoři přednášky „Naše nálezy čepičatek (Galerina) v jižních Čechách“ tomuto zajímavému rodu věnují zvýšenou pozornost již více než jedno desetiletí. V rámci svého extenzivního bádání se na území jižních Čech setkali s více než 30 druhy, jejich rukama přitom prošly stovky nálezů. (Z Evropy je známo ca 60 druhů.)

Přednáška představí většinu z nich. Po krátkém úvodu, zasvěcujícím do problematiky rodu Galerina, budou posluchačům představeny jednotlivé druhy, rozdělené do několika skupin, přičemž se autoři zaměří jak na stanovištní nároky a makroskopické znaky, tak na znaky mikroskopické. Během přednášky vysvětlí posluchačům zásady přístupu ke sběru materiálu a jeho studiu


Z důvodu konání poradny pro houbaře bude schůze zahájena v 17:00.

termín náplň
6. 1. 16:30 Josef Chalupský (MK JčM): České lesklokorky
1. 2. 16:30 Daniel Dvořák: Houby vybraných rezervací v Jeseníkách
7. 3. 16:30 výroční členská schůze MK JčM
4. 4. 16:30 Miroslav Beran: Lupenaté houby rostoucí v našich lesích na dřevě smrku
2. 5. 17:00 Pavel Špinar: Houby (makromycety) PR Libochovka u Hluboké nad Vltavou
6. 6. 17:00 krátké prezentace od členů Mykologického klubu
27. 6. 17:00 M. Vašutová, M. Beran: Naše nálezy čepičatek (Galerina) v jižních Čechách
Kontaktní osoba:
Mykologický klub
Datum zveřejnění:
15.12.2015

Sdílet na FacebookSdílet na Google+Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku