Hledejte v jižních Čechách…

Spolky a klubyMykologický klubAktualityHledejte v jižních Čechách…

Hledejte v jižních Čechách…

Psathyrella typhae – křehutka orobincová (ČS: EN)

 

Saprotrofní druh rostoucí na rozkládajících se zbytcích mokřadních jednoděložných rostlin, zejména na orobincích. (Plodnice vyrůstají na vlhkých odumřelých částech jejich prýtů, stojících i ležících.) Na jiných substrátech (suchopýry, ostřice, puškvorec) mají plodnice některé odlišné znaky – nápadná je jejich menší velikost a absence načervenalého tónu na pokožce klobouku, je proto popsáno několik odlišných odrůd resp. forem. Na orobincích lze tuto křehutku nalézt např. na mělkých okrajích rybníků a jejich březích. Na takovýchto stanovištích roste v jižních Čechách (zejména na Třeboňsku a Jindřichohradecku), pravděpodobně dosti vzácně, na svých lokalitách však v příhodných podmínkách leckdy vytváří velké množství plodnic. Ty se objevují od května do října, nejčastěji však na přelomu jara a léta. Objevování nových lokalit křehutky orobincové předpokládá brodění se vodou…

Inocybe bresadolae –  vláknice Bresadolova (ČS: DD)

 

Druh tvořící ektomykorhizy s listnáči, zejména s duby, bukem a lískou. Roste v lesích nižších poloh na vápnitých a humózních půdách. Plodnice se objevují zejména v červnu červenci, později v sezoně jen výjimečně. Jejich klobouk, zpravidla s oblým hrbolem, má slámově až okrově žlutý, vláknitě šupinkatý až šupinkatý povrch. Třeň je bělavý až nažloutlý, po celé délce ojíněný (plodnice nemají kortinu), na bázi zakončený odsedlou hlízkou. Plodnice mají tendenci k oranžovění až červenání, zejména na okraji klobouku, na bázi třeně a po rozříznutí i v dužnině. (I tímto znakem se vláknice Bresadolova podobá vláknici začervenalé – Inocybe erubescens, se kterou má podobnou dobu fruktifikace a stanovištní nároky. Dospělé plodnice obou druhů lze většinou odlišit již v terénu – vláknice začervenalá má jemně vláknitý, nikoliv šupinkatý povrch klobouku.) V jižních Čechách je vláknice Bresadolova známa pouze z oblasti kolem Hluboké nad Vltavou. Vyskytuje se tam společně s řadou dalších vápnomilných druhů hub. Mohla by však růst i jinde v nižších polohách jižních Čech, zejména tam, kde je vápencové podloží.

Sarcosphaera coronaria – baňka velkokališná (ČS: EN)

 

Saprotrofní vřeckovýtrusná houba rostoucí v opadu jehličnatých a smíšených lesů, zpravidla na vápencovém podloží. V jižních Čechách je vzácná. Je známa z PP Muckovské vápencové lomy. Jednou byla nalezena v NPR Vyšenské kopce, vyskytuje se i jinde v okolí Českého Krumlova. Plodnice, které vyrůstají často pospolitě, tvoří obvykle na konci jara a na začátku léta, později jen výjimečně. Zpočátku jsou ± kulovité a částečně ukryté v substrátu, potom se otvírají a přitom vzniká několik špičatých cípů. Vnitřek plodnice je nafialověle hnědavý až živě fialový. Dá se předpokládat výskyt tohoto druhu i na jiných místech v jižních Čechách, především v oblastech, kde jsou porosty jehličnanů na vápencovém podloží, např. na Strakonicku a Vimpersku.

Infundibulicybe squamulosa – strmělka šupinkatá 

 

Saprotrofní houba rostoucí v lesích na zemi nebo opadu, většinou na světlých místech (paseky, lesní okraje), nejčastěji pod smrkem, zpravidla ve vyšších polohách. Plodnice se objevují obvykle na samém začátku léta, pozdější fruktifikace je méně obvyklá. Vyznačují se pěknou oranžově hnědou barvou, drobnými šupinkami na temeni klobouku, někdy postupujícími až téměř k jeho okraji, plstnatým (v mládí bělavým) okrajem, bílými až bělavými lupeny a slabou hořkomandlovou vůní. V jižních Čechách se vyskytuje dosti vzácně, byla nalezena např. na Táborsku, na Šumavě a v Novohradských horách. Jistě tu však roste i na dalších, dosud neobjevených lokalitách.

Gerronema xanthophyllum – kalichovka žlutolupenná
(ČS – jako Chrysomphalina strombodes: VU)

 

Saprotrofní lignikolní druh, jehož plodnice vyrůstají koncem jara a začátkem léta (později v sezoně mnohem řidčeji), většinou v malých skupinách na tlejícím dřevě, pařezech, spadlých větvích a mrtvých kořenech jehličnanů (vzácně listnáčů), především smrku. Vyznačují se nálevkovitě prohloubeným temenem klobouku, nápadně paprsčitě vláknitou (tmavěji žíhanou) pokožkou klobouku a sbíhavými, dosti tlustými a řídkými, bílými až bělavými, stářím od okraje špinavě žloutnoucími lupeny. V jižních Čechách se kalichovka žlutolupenná vyskytuje roztroušeně, byla zaznamenána na lokalitách od pahorkatiny po horský stupeň: na Táborsku a Jindřichohradecku, na Šumavě a v Novohradských horách. Jistě roste i v jiných oblastech jižních Čech na dalších lokalitách…

Bovista paludosa – prášivka bažinná
(Vyhl. č. 395/92 Sb.: ohrožený druh; ČS: EN)

 

Saprotrofní druh vyskytující se na nelesních stanovištích. Roste ve společnosti hygrofilních mechů na bažinatých, slatinných nebo rašelinných loukách, s oblibou na ± bazických prameništích nebo v jejich blízkosti, poblíž vodotečí nebo rybníků ap. Fruktifikuje obvykle od května do října (nejvíce nálezů z posledních let – jedná se o nálezy z oblasti Vysočiny a z Bílých Karpat – je z druhé poloviny června). Plodnice vyrůstají většinou v malých skupinách. Čerstvé plodnice jsou v terénu nápadné svou křídově bílou barvou. Zaschlé zbytky zralých plodnic mohou na stanovišti několik týdnů vytrvávat. V jižních Čechách byla prášivka bažinná zaznamenána v okolí Dolního Miletína na Třeboňsku a v okolí Chvalšin, tyto nálezy jsou však již více než 50 let staré! 


Kontaktní osoba:
Miroslav Beran
sekce:
Aktuality
Datum zveřejnění:
21.6.2014

Související články

Napište nám

Jméno*:
Email*:
Telefon:
Text dotazu*:

antispam
Zadejte text z obrázku
* Takto označená pole je nutné vyplnit.

Sdílet na FacebookSdílet na Google+Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku