Voskovky v jižních Čechách

Spolky a klubyMykologický klubFotogalerieVoskovky

Voskovky v jižních Čechách

Voskovky patří k druhům přirozených trávníků, které se vyskytují spíše na chudých půdách. Jde většinou o drobnější houby voskovitého nebo porcelánového vzhledu, které jsou často zbarvené v pestrých odstínech (žlutá, oranžová, červená, zelená, krémová,méně odstíny hnědé, vzácně fialové). Při jejich určování se hodnotí barva, vzrůst, tvar klobouku, připojení lupenů, barva lupenů, charakter povrchu klobouku, charakter povrchu třeně a vůně. Pro rozlišení některých druhů je třeba posoudit mikroznaky.

Barva bývá variabilní u žlutých, oranžových, červených a zelencýh druhů. Naopak relativně stabilní je u bílých, bělavých, krémových, hnědých a fialových. Více barev zároveň (často v kombinaci se zelenou) vykazuje voskovka papouščí.

Vzrůst může dosahovat úrovně helmovek (několik centimetrů na výšku a kolem pěti milimetrů průměr klobouku) až menších či středně velkých čirůvek nebo strmělek (kolem deseti centrimetrů na výšku i v průměru).

Klobouk může být kuželovitý (např. voskovka stálá, Konradova, kuželovitá, rašelinná, výstřední), nebo je tvarovaný jinak.

Lupeny mohou být od třeně oddělené, přirostlé, krátce sbíhavé (např. voskovka mírná, Reidova, vosková) nebo sbíhavé (např. voskovka panenská, Berkeleyova, luční, žlutonohá, liškovitá, tmavošupinkatá, vroubkovaná).

Barva lupenů se může lišit v závislosti na stáří plodnice a vláze, ale u některých druhů bývá poměrně stabilně více-méně oranžová (např. voskovka klidná).

Povrch klobouku může být slizký (např. voskovka kluzká, slizonohá), suchý-hladký (např. voskovka panenská, klidná, šarlatová), suchý-ojíněný/plstnatý (např. voskovka Berkeleyova), jemně šupinkatý (např. voskovka krvavá, vápnomilná, liškovitá, tmavošupinkatá, vroubkovaná) nebo hrubě šupinatý (např. voskovka ovčí, ledková).

Povrch třeně může být slizký (např. voskovky kluzká, slizonohá), kluzký-hladký (např. voskovka vosková), suchý (např. voskovka klidná) nebo suchý-vláknitý (např. voskovka Konradova, kuželovitá, stálá).

Vůně je význačná jen u několika druhů. Voskovky často rostou ve velmi chladném počasí, kdy se vůně příliš neprojevuje a snadno zasychají, takže může vymizet. Dusičný pach vykazuje voskovka ledková, nepříjemná a někdy i ovčí, pach po starém hadru se může objevit u voskovky výstřední, nasládle medovou vůni má voskovka Reidova, česnekové aroma voskovka bažinná, pach spálené gumy voskovka veselá.

 

Voskovka panenská (Cuphophyllus virgineus)

Rozměry variabilní druh (pozdního) podzimu rostoucí na chudých mechatých trávnících. Bělavé plodnice s hygrofánním kloboukem a sbíhavými lupeny rostou jednotlivě nebo v menších skupinách.

 
Voskovka Berkeleyova (Cuphophyllus berkeleyi)

Jedna z největších voskovek. Podobá se voskovce panenské (Cuphophyllus virgineus), oproti níž je větší, nemá hygrofánní hladký klobouk a má menší výtrusy. Podobná voskovka luční (Cuphophyllus pratensis), za jejíž albinotickou formu byla dříve považována, je sytěji krémově zbarvená.

 
Voskovka výstřední (Cuphophyllus fornicatus)

Střední až velký druh rostoucí na živinami chudých vlhčích mechatých trávnících. Špinavě až krémově zbarvené plodnice mohou vykazovat pach připomínající starý hadr. Údaje v literatuře o preferenci vápencového podloží neodpovídají výskytu v jižních Čechách. Červený seznam: CR.

 
Voskovka žlutonohá (Cuphophyllus flavipes)

Menší až středně velký krémově nebo šedohnědě zbarvený druh rostoucí na chudých trávnících. Význačný žlutavě zbarveným koncem třeně. Pach starších plodnic může připomínat starý hadr, na řezu jsou cítit trochu moučně. Vzácná. V jižních Čechách bylo nalezeno několik nových lokalit v roce 2017.

 
Voskovka kluzká (Gliophorus irrigatus)

Středně velký šedohnědý druh rostoucí na chudých trávnících. Význačný slizkým kloboukem i třeněm a nesbíhavými lupeny. Bez výraznější vůně. Červený seznam: EN.

 
Voskovka nepříjemná (červenající) (Hygrocybe ingrata)

Větší druh se suchým hnědým kloboukem a bělavými lupeny. Oproti voskovce ovčí (Hygrocybe ovina) se liší alkalickým či dusičným pachem a nešupinatým kloboukem, oproti voskovce ledkové (Hygrocybe nitrata) červenáním dužniny a oproti voskovce výstřední (Cuphophyllus fornicatus) jednolitě zbarveným nekuželovitým kloboukem a tmavším třeněm. Červený seznam: CR.

 
Voskovka luční (Cuphophyllus pratensis)

Středně velký druh rostoucí na trávnících, v pastvinách a světlinách či okrajích lesů. Plodnice rostoucí v listnatých lesích lze zaměnit za podobnou, ale spíš v létě rostoucí a masitější šťavnatku hajní (Hygrophorus nemoreus). Červený seznam: NT.

 
Voskovka citronová (Hygrocybe chlorophana)

Středně velká žlutá voskovka rostoucí na chudých trávnících, patrně na kyselém i alkalickém podloží. V jižních Čechách roztroušeně až vzácně, Červený seznam: NT.

 
Voskovka vosková (Hygrocybe ceracea)

Menší žlutá voskovka rostoucí na chudých trávnících. Lupeny široce připojené až sbíhavé, třeň může být kluzký. Podobná voskovka citronová (Hygrocybe chlorophana) vytváří větší, výrazněji slizké a méně křekhé plodnice, které mají úzce připojené nebo volné lupeny. Voskovka slizonohá (Hygrocybe glutinipes) se liší třeněm pokrytým slizovou vrstvou. V jižních Čechách roztroušeně až vzácně, Červený seznam: DD.

 
Voskovka slizonohá (Hygrocybe glutinipes)

Menší žlutá voskovka rostoucí na chudých trávnících. Klobouk i třeň slizké, lupeny široce připojené až sbíhavé. Na povrchu klobouku je patrná výrazná kresba prosvítajících lupenů. Podobná voskovka vosková (Hygrocybe ceracea) má třeň spíše kluzký než slizký, lupeny méně prosvítahá skrze klobouk. Červený seznam: DD.

 
Voskovka papouščí (Gliophorus psittacinus)

Středně velká barevně variabilní voskovka. Různé části jedné plodnice mohou být různě zbarvené. Obvykle převládají žluto-zelené přechody, může být přítomna krémová, cihlová, oranžová. Varieta perplexa, také považovaná za samostatný druh voskovka cihlová (Hygrocybe sciophana), je chráněna zákonem, Červený seznam: CR.

 
Voskovka stálá (Hygrocybe acutoconica)

Středně velký druh rostoucí od pozdního jara do podzimu rostoucí na chudých trávnících, především na alkalickém podloží. Žluté až oranžové plodnice s vláknitou kresbou na kuželovitém klobouku a třeni rostou jednotlivě nebo v menších skupinách.

 
Voskovka Konradova (Hygrocybe acutoconica var. konradii)

Oproti druhu (předchozí) se liší tvarem výtrusů, které jsou výrazně kratší a širší, až téměř kulovité. Biomolekulární analýzy naznačují, že půjde o samostatný druh. Červený seznam: DD (jako Hygrocybe persistens var. konradii).

 
Voskovka klidná (Hygrocybe quieta)

Středně velký až větší druh rostoucí na chudých trávnících. Nápadná žlutým až oranžovým zbarvením, od voskovky stálé (Hygrocybe acutoconica) se liší spíše nekuželovitým kloboukem bez vláknité kresby. K dalším znakům patří dvojitý (promáčklý) třeň a oranžový odstín v lupenech. Pach je mírně alkalický s ploštičnou komponentou, někdy přirovnávaný k ryzci dubovému. Vzácná.

 
Voskovka tmavošupinkatá (Hygrocybe turunda)

Drobný druh rostoucí na chudých trávnících, vřesovištích a pastvinách, obecně na sušších kyselých podkladech. Řídké sbíhavé lupeny. Červený seznam: DD.

 
Voskovka kuželovitá (Hygrocybe conica)

Drobný až středně velký druh rostoucí od počátku léta do podzimu. Ekologií není vyhraněná, najdeme ji v trávnících, podél cest, máme také nálezy z hrází rybníků, okrajové části vápencového lomu (na silné vrstvě humózní půdy) i z městských parků. Nápadná modročernou barevnou reakcí na otlacích. Bývá zbarvena oranžově až načervenale; žlutými tóny je typická var. chloroides (níže).

 
Voskovka černající (Hygrocybe nigrescens)

Někteří autoři od voskovky kuželovité (Hygrocybe conica) odlišují taxon vytvářející rozměrné statné plodnice jako samostatný druh (Hygrocybe nigrescens), případně formu (Hygrocybe conica f. pseudoconica). Mikroskopicky se však neliší.

 
Voskovka smutná (Hygrocybe conica var. chloroides)

Varieta voskovky kuželovité, která se vyznačuje převažujícími žlutými tóny na třeni i klobouku.

 
Voskovka rašelinná (Hygrocybe conica var. conicopalustris)

Oproti voskovce kuželovité tvoří drobnější plodnice, obvykle ostřeji zašpičatělé a červeně zbarvené. Význačná ekologií - růstem na rašeliništích a podobných vlkhých stanovištích. Nehojná.

 
Voskovka vroubkovaná (Hygrocybe coccineocrenata)

Drobný druh rostoucí na otevřených stanovištích v rašeliníku. Řídké sbíhavé lupeny. Od voskovky tmavošupinkaté (Hygrocybe turunda) se liší ekologií. Červený seznam: EN.

 
Voskovka mírná (Hygrocybe insipida)

Drobný žlutooranžový až oranžovočervený druh rostoucí na chudých trávnících, ale i na bohatších substrátech (křoviny, listnaté lesy). Hladký klobouk, sbíhavé lupeny. Červený seznam: DD.

 
Voskovka Reidova (Hygrocybe reidii)

Menší druh zbarvený v živě oranžových odstínech (někdy s lehkou příměsí lososové). Lupeny žluté až naoranžovělé, široce připojené až mírně sbíhající. Klobouk suchý. Zvláštní znamení: poměrně statný třeň k proporcím plodnice a vůně připomínající med. Červený seznam: CR.

 
Voskovka vápnomilná (Hygrocybe calciphila)

Drobný oranžový až oranžovočervený druh rostoucí na chudých vápencových trávnících. Podobná voskovka krvavá (Hygrocybe miniata), která roste v jižních Čechách také, se liší ekologií, roste na vlhčích kyselých podkladech a liší se i mikroskopicky. V jižních Čechách vzácná.

 
Voskovka bradavkatá (Hygrocybe subpapillata)

Drobný žlutooranžový až šarlatový druh rostoucí na chudých trávnících. Nápadná bradavkovitým hrbolkem na vrcholku klobouku. V jižních Čechách vzácná, v roce 2017 bylo objeveno několik nových lokalit.

 
Voskovka šarlatová (Hygrocybe coccinea)

Středně velký zbarvením nápadný druh chudých trávníků a jiných travnatých stanovišť. Lupeny (až široce) připojené. Většina podobných druhů má sbíhavé nebo naopak oddělené lupeny, případně se liší šupinkatostí klobouku. Červený seznam: EN.

 
Voskovka krvavá (Hygrocybe miniata)

Drobný druh rostoucí na vlkhkých stanovištích s kyselým podložím, především na lesních okrajích, vlhkých loukách, rašeliništích, vřesovištích ap. Význačná šupinkatým povrchem klobouku.

 
Voskovka granátová (Hygrocybe punicea)

Větší druh rostoucí na trávnících, v pastvinách a světlinách či okrajích lesů. Preferuje neutrální nebo jen mírně kyselé půdy. V jižních Čechách vzácná, Červený seznam: EN, v roce 2004 byla navržena k zákonné ochraně.


Fotografie: P. Moran, V. Pravda, J. Souček. Jméno autora se zobrazí po najetí kurzoru na snímek.

Sdílet na FacebookSdílet na Google+Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

Kalendář akcí