Vánoční koncert rodiny Vránkovy

Koncert

Srdečně vás zveme na komorní adventní koncert rodiny Vránkovy, který přinese setkání několika generací hudebníků spjatých s významným jménem české hudební tradice.

Na pódiu se představí děti hudebního skladatele a houslisty Gustava Vránka i jejich blízcí, kteří pokračují v rodinném odkazu a lásce k hudbě.

Program nabídne pestrý výběr z autorské tvorby Gustava Vránka, ukázky z písňových cyklů (Tam na jih, Písně psané na vodu) psaných na starou čínskou a japonskou poezii, i zhudebnění básně Františka Šrámka „Znám já jeden krásný zámek“. Z instrumentálních skladeb zazní „Koncert pro housle jednovětý s kadencí“ a „Klavírní skladba pro 4 ruce“. Na závěr si poslechnete i oblíbené „Vránkovy koledy“ strýce Františka, které se staly neodmyslitelnou součástí českých vánočních tradic.

Rodina Vránkova navazuje na bohaté hudební dědictví s pokorou i radostí z tvorby. Jejich koncert tak není jen hudebním zážitkem, ale i milým setkáním s příběhem rodu, v němž hudba po generace spojuje a inspiruje.

Účinkují:

• zpěv: Barbora Hanslianová
• flétna: Anna Kršková (vnučka)
• housle: Eva Melíšková (vnučka)
• klavír: Jitka Nešverová (dcera), Pavla Zábranská (vnučka)
• slovem provází: Tomáš Vránek (syn)

Kapacita koncertu je omezena (70 míst). Jednotné vstupné: 100 Kč. Lístky lze zakoupit pouze online.

V rámci zakoupeného lístku na koncert si můžete zdarma prohlédnout i výstavu Zapomenutá hudba na jihu Čech.

MEDAILONEK

Gustav Vránek působil od roku 1927 jako houslista v České filharmonii. Vytvořil množství kompozic pro klavír, smyčcové nástroje a později i pro dechové nástroje, nebo písňový cyklus. Skladba pro dechový kvintet byla roku 1947 oceněna cenou Československé akademie věd a umění. Při skladbě jej inspiroval především rodný kraj, ale i poesie, ať už to byly verše F. Šrámka, F. Hrubína, O. Březiny, nebo poesie čínská a japonská, vlivy buddhismu či starozákonní příběhy.

Syn Tomáš Vránek před lety vzpomínal na svého otce takto: "Obdivoval jsem otcovu úžasnou schopnost soustředění - bydleli jsme v Praze-Strašnicích ve třípokojovém bytě se dvěma lodžiemi, obývák měl 35 metrů čtverečních. V tom bytě nás bydlelo 7 - prarodiče, rodiče a my tři děti - já a dvě sestry. Já hrál na klarinet, moje o dva roky mladší sestra studovala ve stejném ročnínku konzervatoře klavír a o 8 let mladší sestra byla houslistka. Hráli jsme všichni tři najednou, otec sám musel taky cvičit a vedle cvičení byl také skladatel. Dost dobře nechápu, jak mohl vůbec komponovat, když my tři hráli a on seděl uprostřed obýváku a tam psal svoje kompozice. To soustředění muselo být absolutní."