Program pro znevýhodněné návštěvníky Facebook Twitter Instagram

2018

Usnesením č. 1125/2018/RK-49 dne 20. 09. 2018 Rada Jihočeského kraje schválila zápis nemateriálního statku „Chození s klibnou a kozlíky“ do Seznamu nemateriálních statků.

Chození s klibnou a kozlíky ( tříkrálová obchůzka ) – Kovářov

Výroční obchůzková tradice jižních Čech je velmi bohatá a pestrá a oprávněně k ní patří

i tříkrálová obchůzková koleda v podobě,  jak ji  známe  i  dnes, ale kovářovská podoba byla již před více než sto lety a zůstala dodnes zcela výjimečná.

Každá národopisná oblast, a tedy i Kozácko ( kam Kovářov spadá ) měla a má svá specifika: vyhraněnost  daného  prostředí  i  osobité  projevy  regionálního  umění,  které se zapsaly

do dějin jihočeské kultury. Přesto že Kozácko ( geografickým pojmenováním  nazývané

i Táborsko ) je nejmenším tradičním jihočeským regionem, zastíněným svými slavnými sousedními „ konkurenty“: Blaty a Prácheňskem, a tudíž - až na výjimky – stojícím i v po-zadí zájmu:  etnografický výzkum ustal již počátkem minulého století a publikací na konci 20. století je velmi poskrovnu.  Chybí zde základní a rozhodující kritéria pro klasifikaci národopisných oblastí jako jsou např. typická architektura, nářečí, dudácká kultura…

i stanovení přesné-ho geografického vymezení.  Jeho doménou  ( i základním typologickým kritériem  pro určení hranic Kozácka) byly a zůstávají oblast reprezentující překrásné kroje.

Zvykoslovné jevy oblasti zůstaly zaznamenány hlavně slavnými rodáky: shodou okolností pocházejícími z blízkého okolí Kovářova: dr. Čeňkem Zíbrtema Čeňkem Holasem. První z nich byl uznávaným odborníkem, druhý přes kritické prvotní reakce dnes oprávněně patří k velmi ceněným sběratelům lid. písní dodnes zachovávaných v repertoáru NS Kovářovan. Tyto dvě osobnosti doplňuje dokumentarista a Zíbrtův spolupracovník Štěpán Dvořák, který celý svůj učitelský život zasvětil sběru lidových zvyků a kulturních i folklorních tradic okolí Milevska  a jejich propagaci.

Mezi nositele současné tradice patří obec Kovářov, která své tradice podporuje  ( umístila se na 1. místě v Jihočeském  kraji  v  soutěži Vesnice roku  2004 v Programu  obnovy venkova; úspěšná byla i v celostátním kole této soutěže)  a  místní folklórní soubor Kovářovan, (zal.  v roce 1984; od roku 1997 působí jako občanské sdružení) jenž usiluje o uchování lidových tradic Kovářovska, tj.  oblasti  severozápadně od Tábora a dalšími  aktivitami  napomáhá  rozvoji  veřejného života obce a zároveň se již léta ujímá i obchůzky Chození s klibnou a kozlíky. 

Nutno zdůraznit,  že bez obvyklé inspirace z literatury - obchůzka totiž nebyla, až na pár let na přelomu 70. a 80. let 20. století, nikdy přerušena a jako jediná je tak – i když s nutnými aktuálními obměnami - stále ukotvená v živém povědomí. Nejde tedy zde o pouhou rekonstrukci (či oživení ) tradice či o pouhé její scénické ztvárnění,  ale o skutečnost, že tato veselá a vtipná obchůzka  Kovářovským  patří a je  nedílnou  součástí  jejich společenského života.

 

Každoročně večer před svátkem Tří králů probíhá v jihočeském Kovářově Chození s klibnou a kozlíky v podání členů Jihočeského folklorního souboru Kovářovan snažícího se – za podpory obce Kovářov -  uchovávat tento starobylý zvyk  (tento zvykoslovný jev

„ okolí Milevského“ zmínil Čeněk Zíbrt – rodák z nedalekého Kostelce nad Vlt. - roku 1899). Obchůzka se koná na památku krále Baltazara, jenž přijel na bílém velbloudu do Betléma poklonit se Ježíškovi. Maska koně - klibna zde značí podle lidového výkladu velblouda.

Tuto obchůzku - co do zvykoslovného charakteru - lze pokládat za unikát z důvodu, že se v současné podobě zachovala pouze na Kovářovsku.

Průvod tvoří několik členů dospělého souboru převlečených do masek sedláka, kočího, klibny a kozlíků. Průběh obchůzky má sice svou tradiční pevnou dramatickou podobu, ale pochopitelně dochází k textové aktualizaci- navštívení s koledníky přímo komunikují a mají tak možnost aktivně se spolupodílet na vytváření celé tradice. Jako příklad lze uvést záznam z roku 2011 uvedený v bakalářské diplomové práci Barbory Sedakovové.

Každá návštěva se ukončí příspěvkem hospodáře na oves pro kobylu, přiťuknutím si něčeho dobrého a přáním všeho nejlepšího do nového roku. Průvod se odebírá k dalšímu stavení, kde se vše odehrává znovu.

Ještě kolem roku 2008 bývala obchůzka pravidelně zakončena v místní hospodě, očekávaná místním hospodským řádně oblečeným do řeznické zástěry a hospodské čepice, který jako jediný kobylu od sedláka koupil a na místě ji srazil sekerou. Zde se pak také všechny získané peníze dohromady propily. Závěr obchůzky se smrtí hospodského ( pozn.  Protože „mladej už na to bohužel není“ ) pozměnil a místo hospody končil zvyk v klubovně  souboru na místní faře.  Roku 2018 se tohoto „závažného úkolu“ už opět v místní hospodě ujala mladá šenkýřka.

Sdílet na FacebookSdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

Dnes (Neděle)

Dopoledne Zavřeno
Odpoledne Zavřeno

Zítra (Pondělí)

zavřeno

Celá otevírací doba

Kalendář akcí

Nejbližší akce

1.5.2021

Řemesla pod Novohradskými horami

Tvrz Žumberk u Nových Hradů (374 01 Trhové Sviny)