Konopická

Dne 28. května 2026 Rada Jihočeského kraje schválila usnesením č. 646/2026/RK‑39 zápis statku „konopická“ do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihočeského kraje.

Konopická, někdy nazývaná "staročeská konopická", je jedinečná lidová slavnost pocházející z Prácheňska, zejména z Pošumaví. Nejstarší zmínky o „ženských hodech“ pocházejí z 18. století, samotná konopická je doložena od 19. století. Nejvíce se rozšířila na Písecku, Prachaticku, Strakonicku, Sušicku či Vodňansku. Původně se konala na podzim po sklizni lnu a konopí, v některých obcích nahrazovala dožínky. Od 2. poloviny 20. století se většinou přesunula do srpna a dodnes zůstává živou tradicí, byť se nekoná každoročně.

Zvláštností konopické je, že ji odedávna pořádaly ženy, které měly zpracování lnu a konopí na starosti. Měly právo ujmout se i mužských rolí – volily tanečníky, platily muziku a vedly průvod. Po válce převzaly pořádání různé spolky či obce.

Slavnost se postupně proměnila v humorné lidové divadlo – parodii na vesnickou svatbu. Vystupují v ní postavy jako družba, Konopičák (ženich), Konopička (nevěsta) a další typy podle místních zvyklostí. Někde hrají všechny role muži v ženských převlecích. Diváci obklopují účinkující a jsou součástí dění.

Průvod žádá muziku o doprovod, vyzvedává máječek a přichází ke Konopičákovi, kterého družba přemlouvá ke svatbě. Poté se jede k obydlí Konopičky, která předvádí tradiční ženské práce a zdráhá se svolit. Po symbolickém „hoření“ její chatrče následuje svatební výjev, zpěvy před hospodou a večerní zábava s tancem a často i dražbou máječku.

Konopická se od jiných sklizňových slavností liší svou výpravností, humorem a divadelností. Posiluje místní pospolitost a přitahuje návštěvníky z širokého okolí. Její význam podtrhují i četné folklorní studie – od sběratelů 19. století až po současné etnology, kteří pomáhají tuto tradici dokumentovat a udržovat.

Fotografie k článku

Konopicka-2.jpg

Konopicka-6.jpg

Konopicka-1,.jpg

Konopicka-3.jpg

Konopicka-5.jpg

Konopicka-7.jpg