akce
Houby českobudějovických parků a trávníků
Galerie obsahuje vybrané druhy hub, které byly nalezené na území Českých Budějovic v parcích, na městských trávnících a dalších podobných stanovištích (záhony, zahrady, hřbitovy). Houby z přirozených stanovišť a chráněných území (rezervací) zde nejsou zahrnuty.
Ouško kožové (Otidea alutacea s. l.)
Saprotrof rostoucí na humózních až lehce alkalických půdách, obvykle pod duby, ale i jinými listnáči. Vyskytuje se roztroušeně, především v parcích a na hrázích rybníků. V Českých Budějovicích byl nalezen v letech 1995, 2012, 2016.
Hlízenka sasanková (Dumontinia tuberosa)
Roztroušeně se vyskytující askomycet. Parazituje na oddencích sasanky hajní, které přeměňuje v černá sklerocia. Vyskytuje se spíše v narušených porostech sasanek, které jsou zřejmě náchylnější k infekci hlízenkou. Preferuje vlhčí stanoviště.
Kališník běločerný (Helvella leucomelaena)
Vzácnější mykorhizní symbiont borovic (patrně dvojjehličkových) rostoucí s oblibou na propustných půdách obohacených vápníkem. Fruktifikuje v jarních měsících. V Českých Budějovicích byl poprvé nalezen roku 2008 mykologem J. Koutem. Novodobě jsme ho našli na nové lokalitě v těsné blízkosti panelového domu v roce 2016 (snímek). Červený seznam: EN. Podrobněji zde.
Chřapáč Queletův (Helvella queletii)
Vzácnější mykorhizní symbiont listnáčů (lípa, dub aj.) rostoucí na humózních až alkalických půdách. Fruktifikuje především v pozdních jarních měsících. V Českých Budějovicích nalezen jednorázově v roce 2016. Červený seznam: VU. Podrobněji zde.
Smrž pražský (Morchella pragensis s. l.)
Jarní saprotrofní druh, respektive skupina druhů z okruhu smrže kuželovitého (Morchella conica auct.), které rostou na mulčích. Pracovně bývají označované jako smrž pražský (byť nejde o houbu v původním pojetí mykologa F. Smotlachy). Objevují se na záhonech nově mulčovaných drcenou kůrou; obvykle však jen v prvních letech po nastlání mulče.
Smrž obecný (Morchella esculenta)
Jarní saprotrof, který roste převážně na půdách obohacených vápníkem. V jižních Čechách je nehojný, v posledních letech ale byl objeven na několika nových lokalitách. Plodnice na snímku pochází z květinového záhonu na soukromé zahradě, kde rostla pod výhony srdcovky (Dicentra spectabilis).
Bolinka mnohovýtrusá (Camarops polysperma)
Roztroušeně se vyskytující pyrenomycet tvořící stromata na mrtvém dřevu, většinou olše. Fruktifikuje v chladnější polovině roku, stromata se často vyvíjejí pod povrchem a prolamují povrchovou vrstvou dřeva nebo kůrou. V Českých Budějovicích se objevuje na částečně odumřelé olši u odvodňovacího kanálu.
Rezavec dubový (Pseudoinonotus dryadeus)
Nehojný, v jižních Čechách v posledních letech až vzácný choroš tvořící jednoleté plodnice na patách starších či dožívajících dubů. Nápadný rozměry a gutací medové až rezavočervené tekutiny na povrchu plodnic. V Českých Budějovicích byl nalezen v roce 2016 na ~140 let starém dubu letním (Quercus robur) v městském parku. Podrobněji zde.
Ďubkatec dubový (Coltricia confluens)
Velmi vzácný (možná však přehlížený) mykorhizní pozemní choroš. Tvoří nálevkovité až rozprostřené plodnice, které mohou srůstat a vytvářet kompaktní skupiny. V Českých Budějovicích byl nalezen v roce 2017 na trávníku pod duby letními (Quercus robur) v lesoparku. Jde o druhý nález pro jižní Čechy. Podrobněji zde.
Rezavec datlí (Inonotus nidus-pici)
Roste na kmenech listnáčů v místě odlomených větví. Černé útvary jsou zbytky nepohlavního (imperfektního) stádia, plodnice vytváří v dutinách po větvích jako tenké povlaky pokryté drobnými póry. Plodnice na snímku vyrůstá ve zhruba dvoumetrové výšce na javoru mléči (Acer platanoides).
Vějířovec obrovský (Meripilus giganteus)
Choroš tvořící jednoleté plodnice na starších stromech - bázích či kořenech buků, méně často dubů. U buků působí rychlou ztrátu stability, naproti tomu známe řadu dlouhodobě napadených dubů, které nevykazují sníženou vitalitu. V parcích Českých Budějovic napadá duby i buky, roste i z kořenů dávno pokácených stromů. Velmi mladé plodnice mohou připomínat vzácnější trsnatec lupenitý (Grifola frondosa), staré vybledlé zase sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus). Podrobněji zde.
Různoporka pleťová (Abortiporus biennis)
Roztroušeně se vyskytující choroš tvořící jednoleté plodnice na mrtvém dřevu. Objevuje se na dubech, vrbách, břízách i jiných listnáčích. Vždy roste z kořenů (zdánlivě ze země), pařezů nebo bází kmene, neobjevuje se výše na kmenu nebo na větvích. Známe jej z městského parku (2016, 2017) i periferií, kde se vyskytuje na lesních okrajích a hrázích rybníků. Podrobněji zde.
Lesklokorka jehličnanová (Ganoderma carnosum)
Roztroušeně se vyskytující choroš tvořící jednoleté plodnice na kořenech a bázích jehličnanů, pravděpodobně na odumřelém dřevu. Objevuje se jak na původních, tak introdukovaných dřevinách. Plodnice na snímku vyrostla roku 2016 na bázi živého stromu v parkové výsadbě jedle nikkoské (Abies homolepis), další jsme našli na bázi mrtvého borového kmene v lesoparku (ten však byl v roce 2018 odstraněn). Podrobněji zde.
Lesklokorka pryskyřičnatá (Ganoderma resinaceum)
Jednoleté plodnice tvořící choroš, který roste na kmenech, kořenech a bázích listnáčů, hlavně dubů, ale také javorů, jírovců a snad i bříz. V České republice se vyskytuje roztroušeně až vzácně, na Českobudějovicku je ale hojný, zvlášť v okolí vodních ploch (rybníky, řeky, vodní kanály ap.). Ve městě se objevuje na dožívajících stromech, pařezech a kořenech. Podrobněji zde.
Lesklokorka tmavá (Ganoderma adspersum)
Roztroušeně se vyskytující vytrvalý choroš rostoucí na kmenech, kořenech a bázích listnáčů. Drtivá většina lokalit leží na synantropních stanovištích (parky, stromořadí, zahrady), nálezy z přirozených biotopů jsou ojedinělé. Na území Českých Budějovic ho známe z lípy, jasanu, klenu (nalezen zde byl i na meruňce). Podrobněji zde.
Ježatec (korálovec) různozubý (Hericium cirrhatum)
Velmi vzácný korálovec rostoucí na mrtvém dřevu listnáčů, hlavně buků. Plodnice na snímku pocházejí z parkově udržovaného stanoviště, kde roste na starém pařezu javoru mléče. Lokalita byla objevena v roce 2015. Jde o jednu ze tří recentně známých lokalit v jižních Čechách. Červený seznam: NT.
Holubinka broskvová (Russula persicina)
Vzácnější teplomilný mykorhizní symbiont dubu a jiných listnáčů preferující vápnité půdy. Podobná holubinka citlivá (R. luteotacta) má bělavé lupeny a po poškození žloutne. Vyobrazené plodnice rostly na okraji městského parku v opadu dubu, topolu a jasanu v roce 2017, z území města je však známá od roku 2014, kdy byla nalezena na hrázi rybníku. Červený seznam: VU.
Holubinka mokřadní (Russula subrubens)
Vzácný druh z příbuzenstva holubinky révové (Russula xerampelina), se kterou sdílí aroma po slanečku a oproti níž se liší ekologií. Roste na zamokřených stanovištích pod vrbami. V Českých Budějovicích byla nalezena jednorázově na dočasně zamokřeném trávníku pod vrbou, kam za deštivého léta 2014 stékala voda z přístřešku pro popelnice. Plodnice vyrostly i v rozsoše vrby (snímek). Červený seznam: DD.
Holubinka Velenovského (Russula velenovskyi)
Roztroušeně se vyskytující druh holubinky, který roste pod listnáči, vzácněji i pod jehličnany. Nacházíme ji na lokalitách s půdami s vyšším obsahem humusu nebo mírně zvýšeným obsahem vápníku. Červenavý klobouk s často nažloutlým středem, světle krémové pravidelné lupeny a zcela mírná chuť. Plodnice na snímku pocházejí z lesoparku, kde vyrostly pod břízami a lipami.
Ryzec kroužkatý (Lactarius circellatus)
Roztroušeně se vyskytující mykorhizní symbiont habru. V jižních Čechách je jeho výskyt omezen nízkým rozšířením habrových porostů. Častěji než v přirozených lesích se s ním proto můžeme setkat v parkových výsadbách.
Ryzec lemovaný (Lactarius aspideus)
Vzácný druh fialovějícího ryzce, který roste na zamokřených stanovištích pod vrbami. V Českých Budějovicích byl nalezen jednorázově na dočasně zamokřeném trávníku pod vrbou, kam za deštivého léta 2014 stékala voda z přístřešku pro popelnice. Červený seznam: EN.
Ryzec osikový (Lactarius controversus)
Mykorhizní symbiont topolů (nejčastěji osik) a vrb. Roste roztroušeně, spíše na bohatších půdách. Nápadný zarůžovělými lupeny.
Ryzec polokrvomléčný (Lactarius semisanguifluus)
Mykorhizní symbiont nejrůznějších druhů borovic. Roste spíše na teplejších lokalitách s podložím bohatým na vápník. V roce 2017 byl přinesen na výstavu hub ze soukromé zahrady v Č. Budějovicích, kde vyrostl pod borovicí lesní, roku 2018 byl nalezen v parkově upravovaném porostu. Červený seznam: DD.
Kalichovka Schwartzova (Rickenella schwartzii)
Roztroušeně se vyskytující (snad i přehlížený) saprotrof rostoucí na mechatých trávnících, především na vlhčích nebo zastíněných stanovištích. Hojná kalichovka oranžová, která roste na podobných stanovištích, se liší barvou, jež reflektuje druhové jméno.
Voskovka Konrádova (Hygrocybe konradii)
Saprotrof rostoucí na nehnojených loukách s vápencovým podložím. Voskovky preferují půdy chudé na dusík a humus. Vzácně se ale z neznámých důvodů objeví i na bohatých půdách, obvykle na okrajích křovitých porostů, což je právě případ výskytu voskovky stálé v českobudějovickém trávníku u husté habřiny. Červený seznam: DD.
Voskovka slizonohá (Hygrocybe glutinipes)
Saprotrof rostoucí na nehnojených loukách. Vyznačuje se žlutým až oranžovým zbarvením, slizkým (lepkavým) třeněm i kloboukem, který má vodnatý střed a výrazně prosvítající kresbu lupenů. Červený seznam: DD.
Voskovka kuželovitá (Hygrocybe conica)
Saprotrof rostoucí na loukách, trávnících a podél cest. Jeden z mála druhů voskovek, který se objevuje i na lokalitách výrazněji ovlivněných lidskou činností. Nápadná kuželovitým kloboukem a černomodráním po poškození. Z Č. Budějovic je známa ze sídlištního trávníku, parkově upraveného dvoru, lesoparku, hráze rybníku a dalších podobných stanovišť.
Voskovka Berkeleyova (Hygrocybe berkeleyi)
Saprotrof rostoucí na nehnojených loukách. Vytváří nápadné bílé, často velmi rozměrné plodnice se sbíhavými lupeny. Může být zaměněn za podobnou (obvykle drobnější a prosvítavou) voskovku panenskou (Hygrocybe virginea). V Č. Budějovicích nalezena v roce 2017.
Penízovka nádherná (Gymnopus luxurians)
Vzácný teplomilný saprotrof rostoucí na dřevní štěpce, mulčích a podobných substrátech. V Českých Budějovicích byla poprvé nalezena 3. 8. 1998 a znovuobjevena v roce 2016 na dvou lokalitách, kde rostla v mulči pod keři podél chodníku. 1998, 2016-2017.
Hlíva miskovitá (Pleurotus cornucopiae)
Vzácný dřevožijný druh rostoucí v lužních lesích nebo parcích na mrtvém dřevu listnáčů, například jasanů, jeřábů, jilmů, osik aj. Trs na snímku pochází z městského parku, vyrůstá z kořenů pokáceného listnáče, snad jasanu. Červený seznam: VU. 2015-2017.
Muchomůrka zelená (Amanita phalloides)
Roztroušeně se vyskytující mykorhizní symbiont listnáčů, vzácněji i jehličnanů. Preferuje živinami bohatší půdy. Jde o nejjedovatější houbu, kterou lze na území Č. Budějovic najít. Její nebezpečnost zvyšuje určitá variabilita ve zbarvení (klobouk může být tmavě i světle zelený, až vybělený) i konstituci plodnice (kalich může být vyvinut jen minimálně, nebo být přitisknutý na třeň). V roce 2013 došlo k otravě plodnicí sebranou na soukromé zahradě.
Muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis)
V jižních Čechách vzácný (~4 lokality) mykorhizní symbiont listnáčů (dubu). Preferuje půdy bohatší na vápenec v kombinaci s teplejšími polohami. V Českých Budějovicích byl objeven v okolí Mlýnské stoky na podzim 2014, kdy jej nálezce přinesl do poradny pro houbaře. Opětovně se objevil na jaře 2018. Od pečárek, se kterými by mohl být na první pohled zaměněn, se liší útržky vela na klobouku a bílými lupeny.
Kukmák bělovlnný (Volvariella bombycina)
Roztroušeně se vyskytující saprotrof rostoucí na dřevu ve střední fázi rozkladu. V Českých Budějovicích jej známe z pařezů javoru klenu. Častěji se s ním ale setkáte na bucích.
Čirůvka vláknicovitá (Tricholoma inocybeoides)
Nepříliš rozšířený mykorhizní symbiont břízy rostoucí na humózních až vápnitých půdách. Plodnice mohou zbarvením, tvarem a vláknitostí klobouku připomínat některé druhy vláknic, například vláknici zemní (která je ale drobnější). Právě v její společnosti rostly plodnice na snímku z roku 2016. Červený seznam: DD.
Čirůvka kroužkatá (Tricholoma cingulatum)
Roztroušeně se vyskytující mykorhizní symbiont vrby. Roste na přirozených i synantropních stanovištích, s oblibou na stanovištích ve středním stádiu sukcese. Vláknitý prsten na třeni je pomíjivý, starší plodnice pak mohou připomína čirůvku šedožemlovou (T. scalpturatum) nebo zemní (T. terreum). Nalezena v letech 2016 a 2017. Červený seznam: NT.
Strmělka zamlžená (Lepista luscina)
Nepříliš rozšířený saprotrof rostoucí na pastvinách a trávních s chudším, často zásaditým podložím. Hojnější snad ve vyšších polohách. V Českých Budějovicích byl nalezen na sekaném sídlištním trávníku.
Závojenka bělošedavá / olovověbílá (Entoloma lividoalbum)
Roztroušeně se vyskytující mykorhizní symbiont listnáčů, především lip. Roste na výživných (humózních až vápencových) půdách. Krom městských parků jej známe z hrází rybníků, okolí erlanového lomu a dalších podobně disponovaných lokalit. Jedovatá.
Čirůvka masová (Rugosomyces carneus)
Roztroušeně se vyskytující saprotrof. Roste na nehnojených travnatých plochách, ale také podél cest. V Českých Budějovicích ji známe z parkového trávníku a několika rybničních hrází, kde však fruktifikuje poměrně vzácně. Někteří autoři odlišují čirůvku broskvovou (Rugosomyces persicolor), která se liší méně živým zbarvením klobouku a trsnatým růstem.
Bedlovnice zlatá (Phaeolepiota aurea)
Pozemní saprotrof rostoucí na humózních a na dusík bohatých půdách, v jižních Čechách velmi vzácný. V Českých Budějovicích se objevil opakovaně v 70. letech 20. století, nálezce ale lokalitu záhy úmyslně zničil, neboť se po přinesení plodnic na tehdejší výstavu hub necítil být náležitě oceněn. Další výskyt, ovšem na nové lokalitě, ze které pochází fotografie, byl doložen až v roce 2016.
Bedla zahradní (Chlorophyllum brunneum)
Hojný pozemní saprotrof rostoucí na dusíkem obohacených půdách, především v zahradách, parcích a v okolí kompostů. Nejedlý až slabě jedovatý druh, který lze zaměřit za podobné druhy bedel (červenající, vysoká). Bedly z člověkem ovlivněných stanovišť proto není vhodné sbírat ke konzumaci.
Bedla hnědočervenavá (Lepiota brunneoincarnata)
Vzácný saprotrof rostoucí na humózních až vápencových půdách, roste se na přirozených i synantropních stanovištích. Plodnice na snímku byly nalezené na sídlištním trávníku v opadu stříbrného smrku (Picea pungens cv. glauca).
Bedla liláková (Lepiota lilacea)
Vzácnější saprotrof rostoucí na humózních vápníkem obohacených půdách, většinou na synantropních stanovištích. Typická zdola hmědavým prstenem, někdy s pomíjivými lilákovými tóny. Nalezena roku 2018 v parkově udržovaném porostu.
Bedla namasovělá (Lepiota subincarnata)
Saprotrof, jehož ekologické nároky a rozšíření nejsou dobře známé. Roste v lesích i mimo les, na výživnějších i chudších substrátech. Plodnice na snímku nalezené roku 2016 pocházejí z okraje nepoužívaného hřiště, kde rostly z mechu pokrývajícího štěrk nedaleko plodnic palečky zimní (Tulostoma brumale). V roce 2018 se objevila na dalších dvou lokalitách. Červený seznam: DD.
Bedla špičkovitá (Lepiota oreadiformis)
Nehojný saprotrof rostoucí na přirozených i synantropních stanovištích, obvykle v trávě. Krémové zbarvení klobouku s tmavším středem připomíná špičku obecnou, po níž je pojmenována. Na území města byla nalezena na dvou stanovištích (sekané trávníky) v roce 2018.
Bedla Bresadolova / americká (Leucoagaricus americanus)
Vzácnější saprotrof rostoucí na mulčích nebo živinami bohatých půdách, poměrně vzácný. Nápadný v dospělosti vínovými šupinkami. Na poškozených místech se dužnina barví živě žlutorezavě, později přechází do vínova. Slabě jedovatá. V Č. Budějovicích objevena roku 2017 v trávníku, ze kterého není odklízena posečená tráva.
Pavučinec hnědofialový (Cortinarius balteatocumatilis)
Roztroušeně se vyskytující mykorhizní symbiont listnáčů, obvykle roste pod duby či lipami. Preferuje světlá teplejší místa a humózní až slabě alkalické půdy. V jižních Čechách roste v parcích, na lesních okrajích, kolem lesních cest a na hrázích rybníků. Okraj klobouku fialový, temeno hnědorezavé, lupeny v mládí bělavé, vůně nasládlá. Červený seznam: VU.
Plaménka nádherná (Gymnopilus spectabilis)
Také uváděna pod jménem šupinovka nádherná. Saprotrof rostoucí na teplých stanovištích na mrtvém dřevu listnáčů, nejčastěji dubů. V českobudějovických parcích se krom dubů objevil i na kořenech soliterního buku, odkud pochází snímek. Častěji se však v našem regionu vyskytuje na hrázích rybníků a v jejich okolí. Za příznivých podmínek vytváří nápadné a někdy i velmi rozměrné trsy.
Polnička hlízkatá (Agrocybe arvalis)
Vzácnější saprotrof rostoucí z rostlinných zbytků, který je známý spíše z člověkem ovlivněných lokalit. Plodnice na snímku byly objeveny v roce 2017 v městském parku, kde rostly na starší štěpce. Červený seznam: NT.
Pýchavka obrovská (Calvatia gigantea)
Roztroušeně se vyskytující (v poslední době až vzácný) saprotrof rostoucí na půdách s vyšším obsahem dusíku. Preferuje stinná stanoviště dobře zásobená vláhou (ne však podmáčená). V Českých Budějovicích byl nalezen v roce 2014 na trávníku poblíž chodníku.
Palečka (Tulostoma cyclophorum)
Velmi vzácný saprotrof, snad preferuje teplá stanoviště s písčitými substráty. Známe jej pouze z řídkého sídlištního trávníku poblíž borovice lesní a několika keřů. Nález v Českých Budějovicích je prvonálezem pro Českou republiku, objeven zde byl v roce 2016, tedy po vzniku Červeného seznamu.
Palečka zimní (Tulostoma brumale)
Saprotrof rostoucí v chladných obdobích roku, v jižních Čechách poměrně vzácně. V Českých Budějovicích byl nalezen roku 2016 na okraji neudržovaného hřiště, ve štěrku zarůstajícím mechem a začínající suchomilnou vegetací.
Měcháč písečný (Pisolithus arrhizus)
Roztroušeně se vyskytující mykorhizní symbiont borovic, preferuje propustné substráty. Na první pohled může být zaměněn za starší pýchavku nebo pestřec, struktura plodnice patrná na poškozených částech nebo na řezu ale tento druh spolehlivě odhalí. Poměrně dobře toleruje znečištěné prostředí. Nalezen na okraji parkoviště s povrchem z drcené škváry porůstající mechem, opodál s mladými borovičkami. 2015-2017.
Psivka Ravenellova (Mutinus ravenellii)
Vzácnější teplomilná psivka, v ČR nepůvodní (pochází ze S. Ameriky, v Evropě objevena 1942 v Berlíně, v Československu 1964). V Č. Budějovicích (a zároveň jižních Čechách) byla poprvé nalezena roku 1984 na zahradě v Husově kolonii, kde se přinejmenším v 80. letech vyskytovala pravidelně. Lokalita zanikla r. 2015 při stavbě komunikace. Novodobě byla v ČB nalezena v roce 2017 v lesoparku a poblíž řeky Vltavy.
Hřib koloděj (Suillellus luridus)
Roztroušeně se vyskytující druh preferující půdy s alespoň mírně zvýšeným obsahem vápníku. Roste na přirozených i synantropních stanovištích, s oblibou ve světlých parcích. Mykorhizní symbiont řady listnáčů (např. lípy, buku, břízy, lísky, vzácněji růžokvětých dřevin a dubu), ale i smrku. První doložený sběr z Českých Budějovic pochází z roku 1976, evidujeme ale i starší nálezy. Nalézán je téměř každoročně, v posledních letech na několika místech na Lineckém předměstí a okolí.
Hřib karmínový (Suillellus mendax)
Roztroušeně se vyskytující dvojník hřibu koloděje. Oproti němu nepreferuje vápencové podloží, roste v mykorhize s dubem, vyhledává teplejší stanoviště a vytváří o něco subtilnější plodnice. Na Budějovicku roste hlavně na rybničních hrázích. Plodnice na snímku byla nalezena v parku na nábřeží Vltavy v roce 2014.
Hřib Markův (Xerocomellus marekii)
Velmi vzácný mykorhizní symbiont dubu a břízy. Vyznačuje se červeně zbarveným a výrazně rozpraskaným kloboukem. Oproti hřibu červenému (H. rubellus) se liší právě rozpraskáváním, oproti hřibu políčkatému (X. cisalpinus) hlubšími a žlutě zbarvenými prasklinami, mimo jiné i absencí růžovofialových tónů na plodnici. V Č. Budějovicích byl nalezen roku 2016 v úzkém pásu trávy mezi chodníkem a plotem, pod břízou. Jde o jedinou známou lokalitu v jižních Čechách a zhruba pátou lokalitu v republice (k datu nálezu). Druh byl popsán po vzniku Červeného seznamu.
Hřib červený (Hortiboletus rubellus)
Roztroušeně se vyskytující (na vhodných stanovištích až běžný) mykorhizní symbiont listnáčů, zejména dubů a lip. Preferuje teplejší oblasti a půdy s vyšším obsahem dusíku, což jsou patrně důvody, pro které se vyskytuje v městských parcích a dalších synantropních stanovištích.
Hřib Engelův (Hortiboletus engelii)
Roztroušeně se vyskytující mykorhizní symbiont listnáčů, zejména dubů a bříz. Podobně jako hřib červený preferuje teplejší oblasti a půdy s vyšším obsahem dusíku. Je však vzácnější. Zaměnitelný s hřibem lindovým (Hortiboletus bubalinus) a hřibem meruňkovým (Rheubarbariboletus armeniacus).
Kozák habrový (Leccinum pseudoscabrum)
Mykorhizní symbiont habru, který z důvodu jeho omezeného rozšíření v jižních Čechách není v této oblasti příliš hojný. Vzácněji se ale vyskytuje i pod lískou, což je případ vyobrazeného exempláře nalezeného v roce 2017 v parkové výsadbě na sídlišti.
Další zajímavé (nevyobrazené) druhy:
- kačenka náprstkovitá (Verpa conica), ČS: VU - zahrady: 1983, 1987
- smrž pražský (Morchella pragensis s. s.) - 1986
- kališník žebernatý (Helvella costifera), ČS: CR - 2014
- stopečka černá (Helvella corium), ČS: EN
- zvonkovka žlutavá (Tarzetta catinus s. l.), ČS: VU - 1987
- trsnatec lupenitý (Grifola frondosa), ČS: NT- poprvé 1969
- zubatka dlouhozubá (Hyphodontia pilaecystidiata) - 1990
- hrotnatka zápašná (Sarcodontia crocea), ČS: NT - 1998
- ohňovec rybízový (Phellinus ribis) - 1994
- ryzec bažinný (Lactarius lacunarum), ČS: NT - 2016
- čirůvka běložlutavá (Tricholoma stiparophyllum) - 2016
- závojenka játrová (Entoloma pleopodium) - 1994
- závojenka jarní (Entoloma vernum)
- rudoušek uťatý (Rhodocybe gemina)
- kržatka poprášená (Tubaria conspersa) - 1994
- šupinovka mastná (Pholita lucifera) - 2000
- límcovka oranžová (Stropharia aurantiaca) - 2000
- hřib modračka (Cyanoboletus pulverulentus) - 1989
- čirůvka kroužkatá (Tricholoma cingulatum) - 2016
- holubinka hájová (Russula decipiens), ČS: EN
- čirůvka zaškrcená (Tricholomella constricta)
- pečárka Bernardova?
- pečárka opásaná?
Autoři fotografií: J. Janda, M. Klimeš, V. Pravda, J. Souček. Jméno autora se zobrazí po najetí kurzoru na snímek.
Pobočky
- Historická budova Jihočeského muzea
- Muzeum koněspřežky
- Tvrz Žumberk u Nových Hradů
- Archeoskanzen Trocnov






Historická budova Jihočeského muzea
Muzeum koněspřežky
Tvrz Žumberk u Nových Hradů
Archeoskanzen Trocnov 

